Italský historický román 1827-1840

Abstract

The doctoral thesis deals with the genre of an Italian historical novel between 1827 and 1840, tracks its evolution, constants, and ideological tendencies. The analyses of seven texts - chosen according some criteria, stipulating that the works always had to be the first historical novel of each author, they had to represent the advance of genre properly, and at the same time, had to be interesting literary types - focus on the genre of significant structural elements, i.e. they study the period of stories, plots, spatiotemporal relations, characters, narrators in relation to the readers and to the sources, proportion of fiction and history, historicism and ahistoricism, and paratext. The results of research bring surprisingly standardized repertoire of historical novels of the studied period. Single aspects - e.g. the critical choice of period, the preponderance of antagonists over protagonists, the tragic end of heroes, the viewpoint of narrators, historical parallels, create a clear anti-model of the modern, sovereign, and nascent Italian state.

Tato práce se zabývá italským romantickým historickým románem v období 1827-1840, stopuje jeho vývoj, konstanty a ideové tendence. Analýzy sedmi textů, které byly vybrány s ohledem, aby šlo vždy o první historický román od každého autora, ukázaly posun v žánru a zároveň představovaly zajímavé typy, se soustřeďují na významotvorné stavební prvky, tzn. sledují dobu příběhů, zápletky, časoprostorové relace, postavy, vypravěče ve vztahu ke čtenáři a pramenům, poměr fikce a dějin, historismus a ahistorismus, paratext. Výsledkem zkoumání je nečekaně standardizovaný repertoár historických románů sledovaného období. Dílčí aspekty, např. krizový výběr doby, převaha záporných postav nad kladnými, tragický konec hrdinů, hledisko vypravěčů, historické paralely, z převyprávěných italských dějin činí zřetelný antimodel moderního a suverénního, rodícího se italského státu.