Ekologické proudy v Československu.

Abstract

Práce se zabývá vývojem ekologického hnutí v Československu. Svoji pozornost zaměřuje především k vývoji ekologických iniciativ a ekologického diskurzu v době komunistické nesvobody a v době celospolečenských změn v listopadu 1989 do období rozpadu Občanského fóra v roce 1991. Nedílnou součástí je rovněž analýza vzniku a vývoje Strany zelených, která se stala předmětem scénářů a pokusů o provedení politických reforem v rámci komunistického režimu. Cílem práce je zjistit, jak téma ochrany přírody rezonovalo především v oblasti opozičních a režimních struktur a jaký osud jej následoval v období porevolučního vývoje následovaný otázkou, proč došlo k postupnému úpadku ekologického povědomí ve společnosti. Ke splnění cíle práce byla využita metoda orální historie, jež zprostředkovává pohledy oslovených narátorů - pamětníků problematiky úlohy ekologické karty. Tímto přístupem se snaží nahradit především chybějící archivní materiály. Formou obsahové analýzy a komparace se práce pokouší srovnávat procesy probíhající v západní Evropě s ekologickou tématikou v Československu. Práce se oborově nachází na pomezí historie, politologie, ale také sociologie, přičemž zdůrazňuje akcent historicko-politologický. Ze závěru práce vyplývá, že ekologická karta v rámci československé společnosti získala silnou tradici,...

Práce se zabývá vývojem ekologického hnutí v Československu. Svoji pozornost zaměřuje především k vývoji ekologických iniciativ a ekologického diskurzu v době komunistické nesvobody a v době celospolečenských změn v listopadu 1989 do období rozpadu Občanského fóra v roce 1991. Nedílnou součástí je rovněž analýza vzniku a vývoje Strany zelených, která se stala předmětem scénářů a pokusů o provedení politických reforem v rámci komunistického režimu. Cílem práce je zjistit, jak téma ochrany přírody rezonovalo především v oblasti opozičních a režimních struktur a jaký osud jej následoval v období porevolučního vývoje následovaný otázkou, proč došlo k postupnému úpadku ekologického povědomí ve společnosti. Ke splnění cíle práce byla využita metoda orální historie, jež zprostředkovává pohledy oslovených narátorů - pamětníků problematiky úlohy ekologické karty. Tímto přístupem se snaží nahradit především chybějící archivní materiály. Formou obsahové analýzy a komparace se práce pokouší srovnávat procesy probíhající v západní Evropě s ekologickou tématikou v Československu. Práce se oborově nachází na pomezí historie, politologie, ale také sociologie, přičemž zdůrazňuje akcent historicko-politologický. Ze závěru práce vyplývá, že ekologická karta v rámci československé společnosti získala silnou tradici,...