Postavení zajištěného věřitele v insolvenčním řízení

Abstract

The topic of this thesis is the position of a secured creditor in an insolvency proceedings in the framework of a specific type in a civil, judicial process. The subject of this proceedings is a debtor and his insolvency (or his potential insolvency) and the solution of his insolvency. The aim of this paper is to analyze the role of a secured creditor whose credit claim is specifically set out and secured with an asset that forms a part of an asset registry of the insolvency proceedings in the Czech Republic, based on the applicable law of Insolvency Act and specialized literature, as well as the relevant code of justice, which plays an important role in the interpretation of legal standards of Insolvency Act. The aim of the author is to draw attention to selected sections of the insolvency proceedings and further analyze selected questions and categories of the insolvency proceedings, directly relating to the secured creditor in individual phases of the insolvency proceedings, from the beginning until the credit of secured creditor is recovered.

Za téma této rigorózní práce byla zvolena problematika postavení zajištěného věřitele v rámci specifického druhu civilního soudního řízení, jehož předmětem je dlužníkům úpadek či hrozící úpadek a způsob jeho řešení, tedy řízení insolvenčního. Cílem této práce je analýza postavení zajištěného věřitele, tedy věřitele, jehož pohledávka je prostřednictvím některého z taxativně stanovených zajišťovacích instrumentů zajištěna majetkem náležejícím do majetkové podstaty, v insolvenčním řízení v České republice, a to jak z hlediska příslušné právní úpravy a odborné literatury, tak i z hlediska relevantní soudní judikatury. Záměrem autora přitom nebyl zevrubný popis insolvenčního řízení jako takového, nýbrž toliko selekce a následný rozbor vybraných otázek a institutů insolvenčního řízení, majících přímou relaci k participaci zajištěného věřitele na jednotlivých fázích insolvenčního řízení, a to od jeho prvopočátku až do okamžiku uspokojení pohledávky zajištěného věřitele, zaměřujíce se přitom, počínaje rozhodnutím o způsobu řešení dlužníkova úpadku, téměř výlučně na postavení zajištěného věřitele v konkursu jakožto obecném způsobu řešení úpadku dlužníka, při němž se role zajištěného věřitele prosazuje nejsilněji.