Apel a absurdita v textech Václava Havla

Abstract

The bachelor thesis analyses the concepts of APPEAL and ABSURDITY within the work of Václav Havel, using the tools of cognitive linguistics, particularly the theory of key words and its modification by David Danaher. It focuses mainly on Havel's essays, speeches and letters. The aim of the thesis is to demonstrate how Václav Havel constructed these concepts in his non-artistic texts, which conceptual metaphors and narratives he used and how these concepts are interconnected with the entirety of his work.

S východiskem ve studiích Davida Danahera, které interpretují dílo Václava Havla v perspektivě kognitivní lingvistiky (a s důrazem na tzv. klíčové pojmy), se tato bakalářská práce zaměří na dva pojmy Václava Havla - APEL a ABSURDITA. V tomto ohledu se zabývá vybranými Havlovými eseji, veřejnými projevy a dopisy, zohledňuje ovšem i některé relevantní divadelní hry a zejména jejich autorské komentáře (Asanace, Audience). Cílem práce je ukázat, jakým způsobem jsou tyto pojmy v Havlových mimouměleckých textech konstruovány, jaké konceptuální metafory a narativní struktury jsou s nimi spojeny, jakých pojmově-jazykových prostředků je v příslušných konceptualizacích (a rekonceptualizacích) využito a jak se specifická konceptualizace apelovosti a absurdity vpojuje do celku Havlova díla.