Psaný hlas: Whitmanovy Listy trávy (1855) a Millerův Obratník Raka

Abstract

Předkládaná disertační práce Psaný hlas zkoumá, jakým způsobem Walt Whitman a Henry Miller knihami, uzavřenými textovými produkty kultury modernity, burcují k vnímavějšímu a odvážnějšímu životu, jsou-li čtenáři ochotni opustit hermeneutiku podezření a přistoupit k Leaves of Grass (1855) a Tropic of Cancer (1934) s hermeneutikou hladu. Práce vychází z jazykového, antropologického a teologického aspektu orální teorie (M. Jousse, M. Parry, A. Lord, W. Ong, E. Havelock, J. Assmann, D. Abram, C. Geertz, T. Pettitt, J. Nohrnberg, D. Sölle) a zkoumá a srovnává paratexty, styl a genezi obou skladeb, následně obě velká JÁ, jejich étos a příběh. Základní teze je tato: Obě skladby napadají nostalgii, posterioritu a uzavřenost literatury, rehabilitují tělesnost a přibližují se kinetismu a futuralitě Bible. Oba autoři toho dosahují především "nepovinným" užitím prostředků orální mnemotechniky, zejména paralelismu či bilateralismu, dále užitím obscénnosti, přítomného času a přijetím role Krista pro svá textová JÁ. Čtenář má hermeneuticky křísit "mrtvá" vytištěná slova v maso/tělo a čin. Práce následně pojednává o dalším vývoji autorských teopoetik: oralita pozdějších textů je již výrazně stylizovanější, z divých bardů se postupně stávají literáti. V závěru si práce klade otázky nad vitalizující, futurální...

The PhD. dissertation Written Voice examines how Walt Whitman and Henry Miller through books, confined textual products of modernity, strive to awaken the reader to a more perceptive and courageous life, provided that the reader is willing to suspend hermeneutics of suspicion and approach Leaves of Grass and Tropic of Cancer with hermeneutics of hunger. This is examined from linguistic, anthropological and theological vantage point of oral theory (M. Jousse, M. Parry, A. Lord, W. Ong, E. Havelock, J. Assmann, D. Abram, C. Geertz, T. Pettitt, J. Nohrnberg, D. Sölle, etc.). This work thus compares Leaves (1855) and Tropic of Cancer examining their paratextual, stylistic features, their genesis, the phenomenology of their I's, their ethos and story across the compositions. By "voluntary" usage of means of oral mnemonics such as parallelism/bilateralism (Jousse) - along with present tense, imitatio Christi and pedagogical usage of obscenity - both authors in their compositions attack the textual modern discourse, the posteriority, nostalgia and confinement of literature, restore the body, and aim for futurality of biblical kinetics. It is the reader's task, then, to hermeneutically resurrect the dead printed words of the compositions into their own "flesh" and action. The third part of the thesis...