Vnější aktérství Evropské komise prostřednictvím podpory internacionalizace malých a středních podniků: Institucionální analýza Rámcového programu pro konkurenceschopnost (CIP), 2002-2009

Abstract

Na počátku 21. století čelila Evropská unie výzvám své akceschopnosti hned na několika frontách. Po rozšíření na 24 zemí nebyly ekonomiky jejích členských států ani výkonnostně srovnatelné, ani propojené. Všechny ale nutně potřebovaly najít nový model vnější konkurenceschopnosti vůči zbytku světa. Realizovat ho na komunitární úrovni se stalo novým cílem Evropské komise, zvláště pak po restartu Lisabonské strategie v roce 2005. Další výzvou pro EU v tomto období zůstávala její vnější akce: roztříštěná, vágní nebo pomalá, nedosahovala svého potenciálu a zejména na ekonomickém poli ztrácela pozice vůči nejsilnějším z aktérů nového multipolárního světa, zemím BRIC. Mohla se Komise zaměřit na dosahování konkurenceschopnosti bez jakékoliv vlastní autonomní vnější akce, jak předpokládala Niceská smlouva? Nebo začalo vnější aktérství Evropské komise posilovat už před přijetím Lisabonské smlouvy? Práce argumentuje, že k rozšíření vnější akce Komise docházelo již před přijetím Lisabonské smlouvy, a to díky Rámcovému programu pro konkurenceschopnost a inovace (CIP), jenž podporoval malé a střední podniky v internacionalizaci. Dokládá to dvěma institucionálními analýzami: Zaprvé na primární úrovni evropských institucí, kde sleduje kontext, motivy aktérů a vliv primárního práva. Zadruhé na sekundární úrovni...

European Union faced several external challenges in the beginning of the 21st century. Its enlargement to 24 member states led to a state of dissimilar and not well interconnected economies in need of a new model of external competitiveness. Finding the model and, more importantly, delivering it on community level, was a new task of the European Commission, especially after re-launch of the Lisbon strategy in 2005. Yet, there was another challenge for EU that was not so easy to address by the Commission: the relative weakening of EU's external economic action comparing to new increasingly assertive policies of other international players, especially BRICs. Was it possible for the Commission focus only on supporting EU competitiveness without any external action, as was expected by articles of the Treaty of Nice? As the thesis argues, indeed there was an external action of the Commission before the Lisbon treaty, through its public support of SME internationalization within the Competitiveness and Innovation Framework Programme (CIP). A neoinstitutional analysis of the issues on two levels is carried out: Firstly on the level of European institutions (motives, relevant contexts and institutional rules), secondly, on the level of secondary actors (SMEs, NGOs, CIP executive agency EACI), where the...