Poslední hra Thomase Bernharda Náměstí hrdinů a jeji obraz v dobovém rakouském tisku

Abstract

My bachalor thesis offers analysis of medial coverage of the indignation caused by publicizing and staging of Thomas Bernhard's play Heldenplatz. Through qualitative content analysis, I compare newspaper articles published before and, also, after the opening night of this play in particular newspapers of temporary Austrian press. With the help of articles published in the Profil, Salzburger Nachrichten and Neue Kronen Zeitung, I present how mass media are able to stir deprecating reactions and how they develop technique of scandalization, how they use stereotypes to influence public opinion, or, how they reflect upon each other. I also take a deep look into several concepts, which gradually became a part of discourse in mass media and society. In the first place, it is a piece of rhetoric "Freiheit der Kunst", meaning "art freedom / freedom in art", next, calling the author "Nestbeschmutzer", at the time a popular label, and calling the director with the humiliating expression of "Piefke" and "Schuft". A number of newspaper articles which were published after staging Heldenplatz was far smaller than a number of articles published prior the opening night. Scandalousness of both Bernhard's drama and its later first performing was still deepened by the Neue Kronen Zeitung tabloid. However, the Profil...

Bakalářská práce přinesla analýzu mediálního skandálu kolem uvedení hry Thomase Bernharda Náměstí Hrdinů. Prostřednictvím kvalitativní obsahové analýzy srovnala články vycházející před premiérou a po premiéře této hry ve vybraných dobových rakouských novinách. Na článcích otištěných v periodicích Profil, Salzburger Nachrichten a Neue Kronen Zeitung jsme ukázali, jak média vyvolávají skandály a rozvíjejí techniku skandalizace, pracují se stereotypy, ovlivňují veřejné mínění či reflektují sebe navzájem. Podrobně jsme se věnovali také několika pojmům, jež se postupně staly součástí mediálního i společenského diskurzu. V prvé řadě jde o floskuli "Freiheit der Kunst", tedy "svobodu umění", dále pak o označení autora dobovým termínem "Nestbeschmutzer" a režiséra dehonestujícími výrazy "Piefke" a "Schuft". Počet článků, které byly zveřejněny po premiéře inscenace Náměstí Hrdinů, byl nepoměrně nižší než množství příspěvků vydaných před prvním uvedením hry. Skandálnost Bernhardova dramatu i pozdější premiéry se snažily přiživovat bulvární Neue Kronen Zeitung, naopak seriózní Profil a Salzburger Nachrichten přinášely literárně-vědní analýzy a poté divadelní kritiky. V práci byl také načrtnut tehdejší politický a kulturní kontext v Rakousku.