Metodika hry na housle Emanuela Ondříčka The Mastery of Tone-Production and expression on the Violin ve světle tradice houslových škol 19. století

Abstract

Svědectví metodik a škol hry na housle jsou důležitými prameny k poznání situace české houslové interpretace počátku dvacátého století. Bakalářská práce se zabývá publikací The Mastery of Tone-Production and Expression on the Violin z roku 1929 českého houslisty a pedagoga Emanuela Ondříčka. Aby mohly být výpovědi houslové školy uvedeny do kontextu dobové prováděcí praxe, předkládá autorka výsledky pramenného výzkumu v českých periodikách, jimiž postihuje charakter Ondříčkova koncertního působení. Skrze analýzu Ondříčkových instruktivních kusů se snaží definovat techniku práce se smyčcem a tvoření artikulace a dynamiky, vlastní Ondříčkově pojetí hry na housle. Zjištění následně konfrontuje s koncepcemi významných houslových škol a metodik devatenáctého a začátku dvacátého století. Dva rozdílné principy aplikace smyků, jež vystupují z tohoto srovnání, uvádí do souvislosti s repertoárem, na který se daní houslisté zaměřovali při svých koncertech.

Violin instruction books are important sources of knowledge about the situation regarding Czech violin interpretation in the early 20th century. This bachelor's thesis deals with the publication The Mastery of Tone-Production and Expression on the Violin from 1929 by Czech violinist and pedagogue Emanuel Ondříček. In order to compare evidence from violin schools with performance practice, results from research into Czech periodicals, which give evidence of the nature of Ondříček's activity as a concert violinist are discussed. Through analyses of Ondříček's instructive pieces the author attempts to define the bowing technique, articulation and techniques for producing dynamics in the violin playing of Emanuel Ondříček. Findings are compared with concepts from master violin teachers' pedagogies written in the 19th and early 20th centuries. Two different ways of applying violin bowings, which result from the comparison, are examined in connection with the concert repertoire of violin performers.