Norsko a Botswana jako výjimky z teorie prokletí přírodními zdroji

Abstract

This thesis compares Norway, Botswana and Venezuela and their sovereign wealth funds. The first two countries are referred to as exceptions to the theory of the resource curse, which explains the phenomenon that shows that countries with a high dependence on income from the export of natural resources have a slower rate of economic, political and institutional development. On the contrary, Venezuela (although it was considered an exception in the past) is severely affected by this phenomenon and thus serves as a negative example in this thesis. The thesis focuses on state sovereign wealth funds and examines whether and under what conditions these funds have an effect on reversing the resource curse. Based on the theoretical part, five key characteristics are identified that the fund must meet in order to function against the negative manifestations of the curse of natural resources - (1) offsetting the effects of volatility, (2) diversifying the economy, (3) budgetary policy, (4) controlling the allocation of expenditure, (5) transparency of funds. Based on these characteristics, it is possible to observe that the Norwegian sovereign wealth fund works best from selected funds as a defense against the resource curse, followed by the Botswana fund and third by the Venezuelan fund. Norway and Botswana...

Tato diplomová práce porovnává Norsko, Botswanu a Venezuelu a jejich státní investiční fondy. První dvě zmíněné země jsou označovány jako výjimky z teorie prokletí přírodními zdroji, která vysvětluje jev, kdy státy s vysokou závislostí na výnosech z vývozu nerostných surovin mají pomalejší míru ekonomického, politického a institucionální vývoje. Naopak Venezuela (i když v minulosti byla považována za výjimku) je tímto fenoménem silně postižena a slouží tak v této práci jako negativní případ. Práce se zaměřuje na státní investiční fondy jednotlivých fondů a prověřuje, zda a za jakých podmínek tyto fondy mají vliv na zvrácení prokletí přírodních zdrojů. Na základě teoretické části je identifikováno pět klíčových charakteristik, které fond musí splňovat, aby funkční proti negativním projevům prokletí přírodními zdroji - (1) vyrovnání dopadů volatility, (2) diverzifikace hospodářství, (3) rozpočtová politika, (4) kontrola alokace výdajů, (5) transparentnost fondů. Na základě těchto charakteristik je pak možné sledovat, že norský státní investiční fond funguje z vybraných fondů nejlépe jako obrana proti prokletí přírodními zdroji, na druhém místě je botswanský fond a na třetím venezuelský. Prokletí přírodních zdrojů se tak Norsku a Botswaně vyhnulo díky jejich zodpovědné politice vůči nerostným...