Sympatrická kulturní divergence a její evoluční signifikance
Sympatric cultural divergence and its evolutionary significance
dizertační práce (OBHÁJENO)
Zobrazit/ otevřít
Trvalý odkaz
http://hdl.handle.net/20.500.11956/111069Identifikátory
SIS: 170237
Kolekce
- Kvalifikační práce [19109]
Autor
Vedoucí práce
Oponent práce
Lang, Martin
Duda, Pavel
Fakulta / součást
Přírodovědecká fakulta
Obor
-
Katedra / ústav / klinika
Katedra filosofie a dějin přírodních věd
Datum obhajoby
18. 9. 2019
Nakladatel
Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakultaJazyk
Čeština
Známka
Prospěl/a
Klíčová slova (česky)
kulturní evoluce, teorie podvojné dědičnosti, sympatrická divergence, směsná dědičnost, reprodukční sítě, matematické modelováníKlíčová slova (anglicky)
cultural evolution, dual inheritance theory, sympatric divergence, blending inheritance, reproductive networks, mathematical modellingPro evoluci člověka je klíčová interakce genů a kultury. Jednotlivá etnika či subkultury fungují často jako relativně uzavřené jednotky a jejich příslušníci zřetelně rozlišují mezi jedinci náležícími ke kultuře vlastní a ke kultuře cizí. Předkládaná práce si klade za cíl modelovat vznik distinktních kulturních klastrů, jakýchsi kulturních ekvivalentů distinktních druhů. Historický vývoj teorií směsné dědičnosti vedl k vytvoření biometrických paralel k Mendelismu. Galton-Pearsonův model nepartikulátní dědičnosti s konstantní variancí potomstva, nejdůležitější model spojité dědičnosti vůbec, byl formulován na základě měření variability geneticky předávaných znaků. Ronald Fisher později demonstroval, že dědičnost tohoto typu přímo vyplývá z polygenní dědičnosti s aditivní genetickou variancí. Metafora kulturoprostoru Dana Sperbera umožňuje integrovat jakékoliv spojité modely poziční dědičnosti do počítačových simulací evoluce kultury, většina studií se však v současnosti zabývá partikulárními modely kulturní dědičnosti. Výjimku tvoří práce Cavalli-Sforzy a Feldmana, kteří uplatnili při studiu kulturní evoluce právě spojitý Galton-Pearson model. Ten se však jako model kulturního přenosu příliš nehodí. Model, kde je variabilita potomstva závislá na variabilitě rodičů (PVDI - Parental...
Interaction of genes and culture is crucial for human evolution. Human ethnic groups and subcultures frequently function as discrete units, and people clearly distinguish between in- group and out-group individuals on a cultural basis. This thesis aims to model the formation of distinct cultural clusters, cultural equivalents of distinct species. Historical development of theories of blending inheritance led to the formation of biometric parallels to Mendelism. Galton-Pearson model of nonparticulate inheritance with constant offspring variance, the most influential model of continuous inheritance ever formulated, was based on measurements of genetically transmitted traits. Ronald Fisher later demonstrated, that this type of inheritance directly stems from polygenic traits with additive genetic variance. Dan Sperber's metaphor of culture space allows integrating any continuous models of position inheritance into computer simulations of the evolution of culture. Most studies today, however, employ particulate models of cultural inheritance. The exceptional works of Cavalli-Sforza and Feldman pioneer the continuous models of cultural inheritance applying Galton-Pearson model to culture. Galton-Pearson inheritance is, unfortunately, not a very good model of cultural transmission. Parental...