Proměna československé společnosti 30. let 20. století
The transformation of Czech society in the 1930s
diploma thesis (DEFENDED)
View/ Open
Permanent link
http://hdl.handle.net/20.500.11956/72238Identifiers
Study Information System: 136291
Collections
- Kvalifikační práce [23201]
Author
Advisor
Referee
Rákosník, Jakub
Faculty / Institute
Faculty of Arts
Discipline
History
Department
Institute of Economic and Social History
Date of defense
16. 9. 2014
Publisher
Univerzita Karlova, Filozofická fakultaLanguage
Czech
Grade
Excellent
Keywords (Czech)
Československá společnost, obrana státu, státní nespolehlivost, práce, výjimečný stavKeywords (English)
Czechoslovak society, state defence, state unreliability, labour, state of exceptionObdobí druhé československé republiky (1938-1939) bývá v historiografii líčeno jako doba temna, perioda, v níž se na světlo dostaly domácí, temné fašistické proudy. Staví se do zvláštní opozice vůči době předchozí, první republice (1918-1938). Práce si klade za cíl zodpovědět otázku kontinuity mezi těmito údajně natolik odlišnými historickými epochami. Zaměřuje se na analýzu zmocňovacího zákonodárství - výjimečného stavu -, které bylo mezi léty 1933 a 1938 přijímáno za účelem obrany demokracie. Právní norma o obraně státu (č. 131/1936) do právního diskurzu vnesla pojem "státně nespolehlivých osob", potenciálních nepřátel státu v případě vypuknutí válečného konfliktu. Doboví aktéři kategorii "spolehlivosti" rozuměli jako příslušnosti k národnosti. "Spolehlivost" byla zároveň součástí mnohem širšího národního konsenzu, který legitimizoval státní zásahy především do oblasti ekonomiky. V centru tohoto konsenzu stála transformovaná hodnota práce jako výkonu pro národní kolektiv. Do roku 1938 mezi dobovými aktéry panovala shoda, že uplatňování výjimečné normy přijaté pro případ možného válečného konfliktu není kvůli platnosti mezinárodního práva na ochranu menšin uskutečnitelné. Ale v době druhé republiky (1938-1939) využívali mnozí aktéři jazyku předchozího národního konsensu k tomu, aby legitimizovali...
The so-called Second Czechoslovak Republic (1938-1939) is used to be portrayed as the dark age, when obscure, fascist elements came to lights. This period is ussually put in opposition to the previous First Czechoslovak Republic (1918-1938). In this thesis the main argument consist of questioning the continuity between these two allegedly contradictory historical times through the analysis of special legislation - state of exception -, which was adopted in purpose to deal with defending the democracy in Czechoslovakia between 1933 and 1938. The State Protection Act (1936) implemented into legal discourse special term for potential - in the case of war - enemies of the state: "state unreliable persons". This category of "reliability" was understood as nationality and part of far more complex national consensus by all contemporary agents, which legitimizes the state intervention primarily into the economic sphere. In the centre of national consensus stood transformed labour: collective duty for the nation. Until 1938, among contemporary agents, exists strong notion that realization the state of exception in the case of war and therefore national consensus cannot be fully realized because of international minority laws. But during the Second Republic (1938-1939) different agents used language of...