Kulturní prostor a paměť v díle Viktora Fischla

Abstract

Tato práce si klade za cíl ukázat, jak se v prózách Viktora Fischla realizuje kolektivní, respektive kulturní paměť ve vztahu k holocaustu, jakým způsobem se traumatizující zkušenost stává předmětem "práce vzpomínání" hrdinů Fischlových knih, jak se s touto zkušeností vyrovnávají. Teoretickým východiskem práce jsou především úvahy a studie Aleidy a Jana Assmannových a stále podnětná a důležitá kniha Maurice Halbwachse Kolektivní paměť. Těžiště práce spočívá v její interpretační části, v níž se autorka pokouší explikovat a ověřovat koncepce kulturní paměti na literárních textech. Důraz je položen na poválečné prózy Viktora Fischla, které holocaust reflektují právě z perspektivy autorova časového, prostorového a také osobně zkušenostního odstupu. Právě tento odstup však vytváří specifickou formu vzpomínání a jeho naraci. V závěru pak autorka předkládané bakalářské práce své poznatky shrnuje a zobecňuje. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)

The aim of this work is to show, how the collective, or rathert he cultural memory is realized in the work of Viktor Fischl in the term of the Holocaust, in which way is the traumatic experience objected in "remembering" in particular Fischl's books, how the characters deal with this experience. Theoretical framework is mainly based on Aleida and Jan Assmann's essays and studies and Maurice Halbwachs's important and inspiring book Collective memory. The main focus of this paper is based on its practical part in which the author tries to clarify and verify conceptions of cultural memory in literary texts. The emphasis is put on those post-war Fischl's proses which reflect the Holocaust exactly from the perspective of author's time, spatial and also empirical distance. This distance creates a very specific form of remembering and its narration. In the conclusion the findings are summed up and generalized. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)