Vývoj umění a jeho vztah ke společnosti v dílech Friedricha Nietzscheho a Theodora Adorna
The development of art and its attitude to society in work of Friedrich Nietzsche and Theodor Adorno
bachelor thesis (DEFENDED)
View/ Open
Permanent link
http://hdl.handle.net/20.500.11956/37031Identifiers
Study Information System: 104605
Collections
- Kvalifikační práce [17632]
Author
Advisor
Referee
Paulíček, Miroslav
Faculty / Institute
Faculty of Social Sciences
Discipline
Sociology a Social Policy
Department
Department of Sociology
Date of defense
13. 6. 2011
Publisher
Univerzita Karlova, Fakulta sociálních vědLanguage
Czech
Grade
Excellent
Keywords (Czech)
Kultura, umění, společnost, fantazie, umělecká hodnota, historický vývoj, masová společnostKeywords (English)
Culture, art, society, imagination, artistic value, historical evolution, mass society1 Anotace (abstrakt) Friedrich Nietzsche protkává své dílo myšlenkou, že veškeré umění je tvořeno na základě dvou božstev, dvou živlů, apollinského a dionýského. Apollinský živel, svět individuace, je nádherným světem obrazu a snu. Dionýský živel, svět jednoty, je bouřlivým tónem burácející hudby. Vrcholné umění v podobě řecké tragédie bylo dokonalým splynutím obou živlů, umění bylo v té době nejdokonalejším ze všech svých fází vývoje. Na světlo však vystoupily myšlenky nechápající krásu obou živlů a chtěly je zničit. Docházelo k zesvětšťování veškerých aspektů života, události byly chápané historicky, kriticky, věcně. Nově vzniknuvší podoba umění, které nelze za pravé umění považovat, jelikož postrádá umělecké živly, nesla název attická komedie a současná kultura se podle autora, na jehož myšlenkách vznikla, se nazývá sokratovská. Kultura však má možnost vzpamatovat se a pomoci znovuzrození pravého umění, stačí naslouchat Dionýsovu zpěvu, který se již probudil a musí být odhalen a uvědomen. Theodor Adorno mluví o masové společnosti, která prostřednictvím monopolu společnosti ovládá veškeré dění v ní. Společnost dělá přesně to, co monopol chce, co se mu hodí, je věcná, bez fantazie, schopnosti prožitku, schopnosti utvořit něco nového. Dnešní umění vzniká na principu sebereflexe kultury, vše co vzniká, je...
1 Abstract Friedrich Nietzsche's work is interwoven with his idea that all art is formed by two deities, the two elements, Apollonian and Dionysian. Apollonian element, the world of individuation is a beautiful picture and a dream world, Dionysian element, the world unity, is the thunderous roaring tone music. Top art was in the form of Greek tragedy, it was perfect harmony of both elements. The art was at that time, the most perfect from all its parts of development. However, there have been thoughts, uncomprehending beauty of both forces and wanted to destroy them. All aspects of life events have been understood historically, critically, objectively, everything has been secular. Newly created form of the art, which can not be regarded as true art, because it lacks the elements of art, was called attic comedy. Contemporary culture is based on ideas that belong among others to Socrates and so it is called Socratic. Culture has the opportunity to recover and help the rebirth of true art, just listen Dionysus singing, which is already awake and must be just detected and informed. Theodor Adorno speaks about the mass society, which, through monopoly controls all that happens in it. The society is doing exactly what monopoly wants. Society is material, without imagination, the ability to experience, ability to...