How Older Adults Living With Loneliness Experience Intergenerational Relationships Through Digital Media

Abstract

Increasing intergenerational connectivity within family or through societal programs can help mitigate feelings of loneliness among older adults. Diverse types of digitally-mediated interventions have been designed to penetrate solitude in a more engaged, scalable manner. However, such endeavors have been predominantly techno-optimistic, commonly omitting many potential critical aspects of bridging generational gaps with digital connectedness in the context of loneliness. Therefore, this dissertation aims to provide a more holistic and profoundly human-centric view of how older adults living with loneliness experience and reflect on intergenerational relationships created or maintained via digital media such as video calls and mobile chatting platforms. The method of this dissertation was grounded in hermeneutic phenomenology and featured a model social intervention creating new acquaintances between 15 younger volunteers and 15 older adults living with loneliness via tablets and smartphones. The pairs were loosely instructed to stay in digital touch over a period of four weeks and keep simple logs of their communication events to facilitate future recollection. Multiperspectival data were collected through two rounds of in-person phenomenological interviews and observations during visits at the...

Zvybování mezigeneraní propojenosti v rodinách nebo prostřednictvím sociálních programů může pomoci zmírnit pocity osamělosti u starbích dospělých. Dřívějbí výzkum testoval různé typy digitálních intervencí, které si kladou za cíl snížit osamělost efektivnějbím a bkálovatelnějbím způsobem. Tyto snahy vbak dosud byly převážně positivistické a techno-optimistické, asto opomíjející mnoho potenciálních kritických aspektů překlenování generaních rozdílů skrze digitální propojování v kontextu osamělosti. Tato disertaní práce si proto klade za cíl poskytnout holistitějbí a hluboce lidsky orientovaný pohled na to, jak starbí dospělí žijící s osamělostí prožívají a reflektují mezigeneraní vztahy vytvořené nebo udržované prostřednictvím digitálních médií, jako jsou videohovory a mobilní chatovací platformy. Metoda této disertace byla založena na hermeneutické fenomenologii a zahrnovala modelovou sociální intervenci, která vytvořila nové známosti mezi 15 mladbími dobrovolníky a 15 starbími dospělými žijícími v osamělosti, a to prostřednictvím tabletů a chytrých telefonů. Dvojice byly volně instruovány, aby si během tyř týdnů udržovaly digitální kontakt a vedly jednoduché záznamy o svých komunikaních událostech, které pak usnadnily budoucí rekolekci a reflexi. Sběr dat proběhl primárně prostřednictvím...