Limity antropologického jazyka v díle Eduarda Viveirose de Castra a Marilyn Strathern

Abstract

This thesis aims to compare the work of Eduardo Viveiros de Castro and Marilyn Strathern in terms of their meta-anthropological argumentation. To this end, an interpretation of the key moments of both authors' work is undertaken, with a focus on the theory of anthropology. For Eduardo Viveiros de Castro, the text focuses mainly on his conceptual work associated with the ontological turn. The concepts of perspectivism and multinaturalism and their thought context are introduced. For Marilyn Strathern, attention is focused on her melanesianist monographs in order to present the specifics of her argument, concepts such as the dividual and relationality are briefly introduced, and the author's critique of certain social science frameworks of analysis is mentioned. The intersection of the works is seen in the motif of perspective, but the work also draws attention to the limitations associated with the search for intersection. In the comparison, the author tries to create a contrast in the authors' approach by reconstructing selected parts of their arguments, which are always viewed through the logic of the other's work. The resulting confrontation shows the limits of both authors' works in terms of their concreteness and points of contention. Thus, through the optics of Strathern, de Castro does not...

Předkládaná práce si klade za cíl porovnat dílo Eduarda Viveirose de Castra a Marilyn Strathern z hlediska meta-antropologické argumentace. Za tímto účelem je podniknut výklad stěžejních momentů díla obou autorů se zaměřením na teorii antropologie. U Eduarda Viveirose de Castra se text soustředí zejména na jeho konceptuální tvorbu spojenou s ontologickým obratem. Představeny jsou koncepty perspektivismu a multinaturalismu a jejich myšlenkový kontext. U Marilyn Strathern je pozornost zaměřena na melanesistické monografie s cílem představit specifika její argumentace, stručně jsou představeny pojmy jako dividuál či relacionalita, zmíněna je i autorčina kritika určitých sociálněvědních rámců analýzy. Průnik děl je spatřován v motivu perspektivy, práce však zároveň upozorňuje na omezení s hledáním průniku spojená. V komparaci se autor snaží vytvořit kontrast postupu autorů na základě rekonstrukce vybraných částí jejich argumentace, které jsou vždy nahlíženy logikou díla toho druhého. Vzniklá konfrontace ukazuje na limity díla obou autorů ve smyslu jejich konkrétnosti i sporných bodů. Optikou Strathern tak de Castro ve svých konceptech neuniká z potencialit západního jazyka. Strathern poté optikou de Castra nedokáže nabídnout plné vysvětlení studovaných fenoménů.