Racionalita lidského jednání a preferencí

Abstract

Práce se zabývá kritikou subjektivisticko-teleologických principů ekonomie. Argumentace však není vedena snahou o paušální odmítnutí těchto základů, ale spíše poukazuje na rozpor mezi těmito základy a jejich začleněním do teoretických konceptů ekonomie. Ekonomie tradičně vychází z jednotlivce a jeho osobních preferencích. Základní zásada je přitom pracovat s preferencemi nestranně, bez jakéhokoli normativní nebo jiné úpravy. Tato práce upozorňuje na zásadní faktor nejen ekonomické teorie, ale i ekonomického myšlení - apriorní kausalitu mezi preferencemi a jednáním - který zamýšlenou nestrannost narušuje. Teleologické nazíraní, tak jak jej představil Karel Engliš bylo přitom ostře vymezeno vůči kauzalitě. Neoklasická i rakouská škola však kauzalitu a finalitu v přístupu k lidskému jednání a preferencím směšují. Moje práce se snaží tento omyl popsat. Alternativně, je téma možno formulovat jako kritiku předpokladu určité apriorní racionality lidského jednání. Práce se snaží rozvinout možné významy tohoto termínu a tím ukázat na radikálnost jakékoli kauzality mezi preferencemi a jednáním. Kritické závěry pak využívám k nastínění rámce pro preference a jednání, který by je nesměšoval, ale stále vycházel ze subjektivisticko-teleologické perspektivy.

The thesis criticizes the subjectivist-teleological principals of economics. Economics intended to work with the individual preferences without normative, or any other, bias. The neutrality is, however, distorted by deep assumption of the economic thought - the a priori causality between the preferences and action. The teleological perspective as it was introduced by Karel Engliš was sharply delimitated with respect to causality. Neoclassical and Austrian school, however, do mix causality and finality in their conceptions of action and preferences. My thesis strives to describe this mistake. It is also possible to formulate the theme of the thesis as criticism of the assumption of certain a priori rationality of human action. I try to clear up the notion of rationality, show the possibilities of its meaning and point out at the radicalism of any assumed causality it may encompass. I use the critical conclusions to outline a preference framework that would not repeat the identified mistakes, which would, however, set out from the subjectivist-teleological perspective as well.