Gustav Voborník jako šéf baletu Divadla Josefa Kajetána Tyla v Plzni v letech 1968 - 1981

Abstract

The thesis' subject is the career of Gustav Voborník, a reliable dancer and an accomplished choreographer, in the J. K. Tyl Theatre in Pilsen from 1968 till 1981. The chief part of the thesis deals with the total of nineteen ballet productions that Voborník created in the Pilsen theatre in his lifetime. A brief introduction discussing the problem of sources in this field of research is followed by a biography of Gustav Voborník, detailing his experience as a dancer and as a choreographer as well as his preparation for a production and for a work with dancers. To complement the overview of Voborník's artistic work, this part also features chapters dedicated to various ensembles that helped shape his artistic personality: the Czechoslovak State Song and Dance Ensemble and the Vít Nejedlý Army Artistic Ensemble. The final chapter before the part describing Voborník's Pilsen works as a choreographer is a short one introducing his views of the folklore, since folk dances and culture in general are the sources of many of his choreographies, while the 2nd half of the 20th century is known as an era of substantial shift in the perception and practice of folk traditions. This most extensive part of the thesis also features an overview of Gustav Voborník's cooperation with the drama ensemble, the operetta,...

Diplomová práce se zaměřuje na působení spolehlivého tanečníka a především zdatného choreografa Gustava Voborníka v Divadle J. K. Tyla v Plzni v letech 1968 - 1981. Základním pilířem práce je zmapování devatenácti baletních inscenací, které za svého života v plzeňském divadle uvedl. Po stručném úvodu věnovanému problematice zdrojů k vybranému tématu následuje biografie Gustava Voborníka zaměřená na jeho interpretační i inscenátorské zkušenosti a také na jeho přípravu inscenací a práci s tanečníky. Pro úplnost pohledu na uměleckou práci Gustava Voborníka tato část obsahuje i samostatné části věnující se nejvýznamnějším souborům, které formovaly jeho tvůrčí osobnost: Československý státní soubor písní a tanců a Armádní umělecký soubor Víta Nejedlého. Poslední kapitolou před samotným přehledem baletních inscenací v choreografii Gustava Voborníka uvedených v plzeňském divadle je krátká kapitola věnovaná jeho pohledu na folklor, protože lidové tance a kultura vůbec je východiskem mnoha jeho choreografií a druhá polovina 20. století je charakteristická pro zásadní změnu ve vnímání i provozování folklorních tradic. Nejrozsáhlejší část práce ještě doplňuje shrnutí pohybové spolupráce Gustava Voborníka s činohrou, operetou a operou. Poslední tři kapitoly se věnují choreografické a pedagogické činnosti...