Johannes Climacus: Pravda mezi šílenstvím a rozumem
Johannes Climacus: Truth between lunacy and sanity
bakalářská práce (OBHÁJENO)

Zobrazit/ otevřít
Trvalý odkaz
http://hdl.handle.net/20.500.11956/111590Identifikátory
SIS: 208799
Kolekce
- Kvalifikační práce [23976]
Autor
Vedoucí práce
Oponent práce
Němec, Václav
Fakulta / součást
Filozofická fakulta
Obor
Filozofie
Katedra / ústav / klinika
Ústav filosofie a religionistiky
Datum obhajoby
9. 9. 2019
Nakladatel
Univerzita Karlova, Filozofická fakultaJazyk
Čeština
Známka
Výborně
Klíčová slova (česky)
Kierkegaard|Climacus|pravda|subjektivita|objektivita|existence|systém|víra|pochybnost|šílenství|rozumKlíčová slova (anglicky)
Kierkegaard|Climacus|truth|subjectivity|objectivity|existence|system|belief|doubt|lunacy|reasonHlavním cílem této práce je analýza pojmu subjektivní a objektivní pravdy v dílech Sørena Kierkegaarda vydaných pod pseudonymem Johannes Climacus. Autor v analýze ukazuje, že náležité porozumění pojmu pravdy je podmíněno vysvětlením struktury existence jakožto kontrastní syntézy. Dále se autor ve své analýze zaměřuje na způsob, jakým toto pojetí existence eliminuje možnost systému bytí. Vzhledem k tomu, že Kierkegaard dochází k závěru, že objektivní zkoumání není schopno vyřešit základní lidské problémy, zaměřuje se na subjektivní přístup. Subjektivita náleží k lidské existenci a ve formě víry je schopna překonat pochybnost vycházející z nekonečné objektivní reflexe. Na závěr autor zkoumá Kierkegaardův důraz na význam subjektivní pravdy a srovnává jej s absencí subjektivity jakožto nelidskostí a šílenstvím.
The main aim of this thesis is an analysis of the concept of subjective and objective truth in the works of Søren Kierkegaard published under the pseudonym Johannes Climacus. In the course of the analysis, the author shows that an appropriate understanding of the concept of truth is conditioned on the explanation of the structure of existence as a contrasting synthesis. Further, the authors focuses in his analysis on the manner in which this concept of existence eliminates the possibility of the system of being. As to this, Kierkegaard finds an objective inquiry incapable of providing resolutions of essential human problems; thus he turns his focus toward a subjective approach. Subjectivity pertains to human existence and in the form of belief is capable of overcoming doubt rooted in infinite objective reflection. In conclusion, the author investigates Kierkegaardʼs emphasis on the importance of subjective truth which he contrasts with the absence of subjectivity, relating this absence to inhumanity and lunacy.