Indefinite Article and Definiteness of Nouns in Corpus-based ELT

Abstract

This BA thesis aims to compare two distinct approaches towards grammar explanation in ELT: deductive and inductive. The deductive method is commonly used in traditional curricula. The learners are presented with the metalinguistic information on the target pattern, which is followed by practice activities. The second method uses inductive reasoning - the learners are provided with texts containing the target linguistic pattern, from which they form hypotheses about the rules of its use. The thesis presents a quasi-experimental study with 25 upper- intermediate Czech secondary-school students, which was conducted to determine which of the approaches is more beneficial for teaching English grammar. Another purpose of the study was to compare the corpus data as an authentic study material in contrast with concocted model sentences in a language textbook. The indefinite article was chosen as the target linguistic feature. The theoretical part is divided into several sections. Firstly, it provides a linguistic account on the use of the indefinite article, with A Comprehensive Grammar of the English Language and Mluvnice současné angličtiny na pozadí češtiny as the primary sources. The second section describes the indefinite article as a target linguistic feature within the frames of ELT and SLA. It...

Bakalářská práce si klade za cíl porovnat dva různé přístupy k výuce anglické gramatiky - induktivní a deduktivní. Deduktivní metoda se běžně využívá v tradiční výuce jazyka. Žákům/studentům jsou nejprve podány metalingvistické informace o cílovém gramatickém jevu, po kterých následuje jeho procvičování. Druhá metoda využívá induktivní uvažování - žákům/studentům jsou poskytnuty texty, ve kterých se gramatický jev vyskytuje. Z těch pak vytváří hypotézy ohledně pravidel týkajících se jeho použití. Práce popisuje kvaziexperimentální studii, která byla provedena s 25 českými gymnaziálními studenty s cílem zjistit, který z přístupů je přínosnější. Dalším účelem studie je porovnání dat z jazykového korpusu jakožto učebního materiálu oproti vymyšleným příkladovým větám v jazykové učebnici. Práce si jako cílový jazykový jev vybrala neurčitý člen. Teoretická část je rozdělena do několika sekcí. Začíná pojednáním o pravidlech použití neurčitého členu a využívá u toho gramatiky A Comprehensive Grammar of the English Language a Mluvnice současné angličtiny na pozadí češtiny jako hlavní zdroje. Druhá sekce popisuje neurčitý člen jako lingvistický jev v rámci výuky angličtiny a osvojování druhého jazyka. Dále probírá téma explicitnosti a implicitnosti v učení jazyka a znalostí o něm, stejně tak jako roli a...