Teorie deficitů kognitivních funkcí v kontextu specifických poruch učení

Abstract

Cílem této práce je zhodnotit kognitivní profil zahrnující rozvinuté i deficitní kognitivní funkce u skupiny dětí a dospívajících se specifickými poruchami učení. Teoretická část práce seznamuje čtenáře s učením Reuvena Feuersteina, zvláště pak s jeho koncepty strukturální kognitivní modifikovatelnosti a zprostředkovaného učení, teorií deficitů kognitivních funkcí, kognitivní mapou a Feuersteinovým programem Instrumentálního obohacování. Jsou zde rovněž popsány charakteristiky statického a dynamického testování, základní rozdíly mezi těmito diagnostickými přístupy a projevy deficitů specifických poruch učení na kognitivní rovině. V empirické části kvalitativně analyzujeme výsledky z vyšetření celkem dvaceti osmi klientů DYS-centra Praha, u nichž byly diagnostikovány specifické poruchy učení. Zaměřujeme se na jejich rozvinuté i deficitní kognitivní funkce, zvládání komplexních úkolů, preferovanou modalitu, v níž jsou úkoly prezentovány a na rozdíly mezi daty získanými prostřednictvím dynamického a statického testování. Výsledky z vyšetření jednotlivých probandů na závěr porovnáváme a prostřednictvím tabulek a grafů poskytujeme přehled o výskytu sledovaných fenoménů napříč celým výzkumným souborem. U všech klientů z výzkumného souboru jsme se v případě kognitivních deficitů setkali s nezřetelným a...

The aim of this thesis is to describe the cognitive profile, including the developed and deficient cognitive functions, in a group of children and adolescents with specific learning disabilities. The theoretical part of the thesis introduces Reuven Feuerstein's work, especially his concepts of structural cognitive modifiability and mediated learning experience, the theory of cognitive deficits, cognitive map and Feuerstein's instrumental enrichment programme. The characteristics of traditional and dynamic assessment, basic differences between these diagnostic approaches and cognitive symptoms of specific learning disabilities are also described in the thesis. The results of the examination of twenty-eight DYS-centrum's clients with specific learning disabilities are qualitatively analyzed in the empirical part. We focus on their developed and deficient cognitive functions, their fulfilment of complex tasks, a preferred modality in which the tasks are presented, and differences between the results obtained through static and dynamic testing. The results collected from individual subjects are finally compared and visualized using figures and graphs which gives an overview of the studied phenomena throughout the whole research sample. We found all the clients of the research sample having following...