Lstivost v řeckém náboženském myšlení
Cunning Tricks in Greek Religious Thought
diplomová práce (OBHÁJENO)
Zobrazit/ otevřít
Trvalý odkaz
http://hdl.handle.net/20.500.11956/93090Identifikátory
SIS: 176193
Kolekce
- Kvalifikační práce [23740]
Autor
Vedoucí práce
Oponent práce
Kozák, Jan
Fakulta / součást
Filozofická fakulta
Obor
Religionistika
Katedra / ústav / klinika
Ústav filosofie a religionistiky
Datum obhajoby
11. 9. 2017
Nakladatel
Univerzita Karlova, Filozofická fakultaJazyk
Čeština
Známka
Výborně
Klíčová slova (česky)
Řecká mytologie|Lstivost|Métis|Hermés|Odysseus|Řád|Trickster|ŠibalKlíčová slova (anglicky)
Greek mythology|Cunning intelligence|Metis|Hermes|Odysseus|Order|TricksterCílem diplomové práce je představit různé typy lstí v řecké mytologii a jejich roli v širším kontextu řeckého náboženského myšlení. Tuto problematiku se snaží ukázat na vybraných mytických postavách a situacích. Klíčovou otázku představuje, jak se má lest k ustavení a fungování kulturního i božského řádu. Nejprve jsou uvedeny řecké termíny, jež se pojí se lstivostí, a jejich možné významové konotace. Dále práce detailně pojednává o podobách lstivosti u postav Herma a Odyssea a zkoumá, jakým způsobem může být lest pro řád přínosná. Ve třetí části následuje srovnání s dalšími lstivými hrdiny a mýty o původu rituálů. Kapitolu uzavírá vymezení, kdy je lest u mytického hrdiny přijatelná. Závěr se snaží obhájit tezi, že lest může být kulturotvorná i přínosná pro stávající řád, ale její pozitivní role je patrná zejména v prvotním stavu světa, kdy kulturní řád ještě není zcela vymezen. Lest si vždy drží ambivalentní a paradoxní povahu a její problematičnost vynikne zejména v jasně vymezeném a strukturovaném kulturním řádu.
The aim of the present thesis is to introduce different types of cunning intelligence in Greek mythology and their role in the broader context of Greek thought. The subject matter is explored using representative mythic figures and situations. The pivotal problem is the relationship between cunning tricks and both cultural and divine order. The first part is concerned with greek expressions connected to cunning tricks and their possible meanings. The subsequent section deals with the forms of cunning as they can be seen in the charecters of Hermes and Odysseus and considers the way in which cunning tricks can be beneficial to order. A comparison with other cunning characters and myths of origins of rituals follow in the final chapter. It concludes with determining in which context a cunning trick is acceptable. In conclusion it is argued that cunning intelligence bears a culturally constitutive function and may even be beneficial in existing order. However, its positive role is manifested maily in the primordial state of the universe when cultural order is not clearly delimited. Cunning intelligence always remains ambivalent and a paradox. Its ambiguity is most apparent in clearly defined and structured cultural order.