Jazykové biografie třetí generace řecké menšiny v České republice

Abstract

Tato bakalářská práce popisuje procesy a mechanismy při vyprávění o osvojování a užívání řečtiny třetí generace řeckých politických imigrantů žijících na území České republiky. Dále se v rámci vyprávění respondentů zabývá otázkou jazykového mísení a jejich etnickou sebeidentifikací. Práce je rozdělena do dvou hlavních částí, teoretické a empirické. V teoretické části je zpracován úvod do historie řeckých uprchlíků a příčiny jejich imigrace v kontextu současného udržování vlastní identity a jazyka. Následně jsou popsány dostupné metody použitelné pro tento druh výzkumu. V empirické části je na základě nahraných rozhovorů zanalyzováno a interpretováno jazykové chování vypravěčů, a to pomocí metody jazykové biografie. Výsledkem zkoumání je zjištění, že ačkoli je skupina adaptována na české prostředí, tendenčně tíhne ke své komunitě a stále se učí jazyku svých předků. V práci jsou identifikovány hlavní způsoby osvojování řečtiny, které sice probíhaly již od dětství, k jejímu zásadnímu rozvoji však došlo u většiny respondentů až v období dospívání. V rámci mezigenerační komunikace se ukazuje, že interakce mezi rodiči a jejich dětmi je více homogenní než ve vztahu prarodiče-vnoučata. V případě jazykového mísení (kterého respondenti hojně užívají) často hraje roli sociální motivace. K hlavním přínosům této práce...

This thesis explores the processes and mechanisms of the acquisition and use language as described by the third generation of Greek political immigrants living on the territory of the Czech Republic. It also deals with how the respondents talk about the questions of code switching and their ethnic self- identification. The text is divided into two main parts, theoretical and empirical. In the theoretical part, an introduction to the history of Greek refugees and the causes of their immigration in the context of their simultaneous maintenance of identity and language is elaborated. The methods available for this type of research are then described. In the empirical part, based on recorded interviews, the language behaviour of narrators was analysed and interpreted by using the language biography method. The main finding is that although the group is adapted to the Czech environment, it tends towards the Greek community and still learns the language of its ancestors. Though the respondents had been learning Greek since childhood, the main development of their competence in it began with the period of their adolescence. Within intergenerational communication, it was found that interactions between parents and their children were more homogeneous than in the relationship between grandparents and grandchildren....