Sokratovské tázání jako východisko péče o duši u Jana Patočky
Socratic Question as a Basis of the Care for One's Soul According to Jan Patocka
diploma thesis (DEFENDED)
View/ Open
Permanent link
http://hdl.handle.net/20.500.11956/83632Identifiers
Study Information System: 144771
Collections
- Kvalifikační práce [1516]
Author
Advisor
Referee
Veselý, Jindřich
Faculty / Institute
Protestant Theological Faculty
Discipline
Protestant Theology
Department
Department of Philosophy
Date of defense
13. 9. 2016
Publisher
Univerzita Karlova, Evangelická teologická fakultaLanguage
Czech
Grade
Excellent
Keywords (Czech)
Patočka, péče o duši, Sokrates, antická filosofie, filosofie XX. století, česká filosofieKeywords (English)
Patočka, Care for one's soul, Socrates, Ancient philosophy, Philosophy of the XXth century, Czech philosophyPráce se zabývá tématem sókratovského tázání jako východiska péče o duši v Patočkových textech z období 30.-50. let 20. století. Toto téma je v práci rozděleno do tří větších souvislých celků. První část se zabývá Patočkovým porozuměním sókratovské péči o duši jako dějinnému mravnímu sebeutváření člověka majícímu ráz negativně orientovaného transcensu, který není předurčen ideově, nýbrž je ve svém směru distance od předmětnosti spojen s motivem vědění nevědění o posledním dobrém. Druhá část této práce se zabývá Patočkovým porozuměním Platónovi jako tvůrci metafyzického myšlení, v jehož jádru stojí již zmíněná negativně orientovaná zkušenost sókratovského mravního obratu. Tuto zkušenost původně nezpředmětnělého horizontu však Platón dle Patočkovy interpretace zpředmětňuje jako svět věčných idejí. Patočka jako svůj ústřední interpretační motiv této zkušenosti do svého výkladu Platóna vkládá Heideggerem inspirovaný pojem Bytí, který má nejblíže k Platónově Ideji Dobra ležící za všemi předěly jsoucnosti (ἐπέκεινα τῆς οὐσίας). Poslední část práce se týká Patočkova vlastního pokusu porozumět Platónově Ideji nepředmětným způsobem. Přestože je takto pochopená Idea vyprázdněna od jakéhokoli kladného obsahu, svou mocí distance od předmětného člověku umožňuje zkušenost svobody. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
This thesis deals with the topic of the Socratic question as a basis of the care for one's soul in Patocka's texts within the period from 30th to 50th years of the 20th century. This topic is here divided into three larger coherent units. The first part deals with the Patocka's understanding of Socratic care for one's soul as a historical moral self-creation of man having a character of negatively oriented transcension, which is not determined by ideas, but associated in its way of distance from objectivity with motive of knowing unknowing about the last good. The second part of this thesis deals with Patocka's comprehending of Plato as a creator of metaphysical thinking, in which core stands this negatively oriented experience of Socratic moral reversal. Plato, however, this experience of originally unobjectivated horizon according to Patocka's interpretation objectivates as the world of eternal ideas. Patocka as a central interpretative motive of this experience inserts in his own interpretation of Plato the term of Being inspired by Heidegger, which is very close to Plato's Idea of Good laying beyond all divides of essence (ἐπέκεινα τῆς οὐσίας). The last part of this thesis concerns with Patocka's own attempt to understand Plato's Idea by unobjective means. Although thus interpreted Idea is relieved of...