Trestněprávní a kriminologické aspekty trestného činu vraždy

Abstract

The aim of this dissertation was to provide the complex information about legal and kriminology aspects of the criminal offence "murder". The dissertation is divided into nine chapters, which are systematically divided into subchapters. The first part of this dissertation deals with legally criminal aspects of the murder. The introductory chapter deals with historical development of the murder from Medieval to 20th century. This part is particularly based on the of murder and moreover, it is based on the murder after consideartion and the murder in affect. The following chapter adds other criminal offences regarding the homicide. The third chapter is aimed to foreign legal frameworks and it provides information about homicide in Germany, Austria, Slovakia and the United Kingdom. The next part deals with euthanasia and its possible legal framework in the Czech republic. In this part is also a comparison with foreign legal frameworks. Tha last part is finished with practical examples. The second part of dissertation delas with kriminology aspects of murder. There is definition of the object and subject of kriminology as an independent science and additionally, there is information about other associated sciences. The next chapter is aimed to the typology of perpetrators of murders including women as...

V úvodu mojí rigorózní práce jsem vymezila čtyři hypotézy, které se mi dle mého názoru podařilo bez závažných pochybení naplnit. Jsem si vědoma toho, že téma vraždy a jejích trestněprávních a kriminologických aspektů je velice rozsáhlé a dalo by se zpracovat podrobněji. Z důvodu omezení rozsahem práce jsem se proto snažila o poskytnutí ucelených a nejdůležitějších informací. V první části práce, tedy části zabývající se trestněprávními aspekty trestného činu vraždy, bylo mým cílem naplnit dvě hypotézy. První se zabývala otázkou, zda je zahraniční trestněprávní úprava o usmrcení člověka toliko rozdílná oproti úpravě české. Ze srovnávaných zemí lze uvést, že v Německu, Rakousku a Velké Británii jsou trestní zákony staré a ne příliš podrobné, naopak v případech vraždy lze čerpat z poměrně rozsáhlé judikatury. Trestněprávní úprava je tak mnohem pružnější díky nepotřebnosti neustálých novel. To však platí jen v rámci zásady "není trestu bez zákona". Naopak v české republice a na Slovensku, kde byly přijaty nové trestní zákoníky, je právní úprava modernější, podrobnější a odpovídá zásadám demokratického právního státu. Na závěr této první hypotézy lze uvést, že mezi českou a srovnávanou zahraniční trestněprávní úpravou neexistují markantní rozdíly. Jako například výraznější odlišnosti lze snad uvést jen to, že v...