Podmíněné zastavení trestního stíhání a narovnání jako druhy odklonu v trestním řízení

Abstract

The submitted thesis comprehensively deals with the institutes of conditional suspension of criminal prosecution and settlement. These institutes are kinds of the diversion which includes Czech legal order in the criminal proceedings. The thesis is divided into five main parts. Part one introduces diversion and deals with the causes of its implementation in Czech legal system mainly due to the concept of restorative justice. Furthermore, it complies the diversion as a diversion of standard criminal proceedings and tries to theoretically define its position in the system of alternative punitive measures. The second part is devoted to the institute of conditional suspension of criminal prosecution, including an institute of suspension of the proposal for punishment which can be applied in the summary proceedings. The third part of the thesis deals with the institute of settlement. Both these parts rigorously describe and analyze the terms and conditions of application of these institutes and also mention the proceedings for them. In the fourth part there can can be found the author's reflections about the possible changes and improvements of these institutes within the Czech legal system in spite of de lege ferenda. The comparison of quantitative usage of both intstitutes in the application practices...

Práce pojednává o institutech podmíněného zastavení trestního stíhání a narovnání, které jsou jedněmi z druhů odklonu, které obsahuje český právní řád v oblasti trestního procesu. Práce je členěna na pět hlavních částí. Část první se zabývá příčinami vzniku a zavedení odklonu a vlivem restorativní justice na český systém trestního práva, zejména pak na trestní proces. Dále pak definuje odklon a popisuje jeho postavení v systému alternativních trestních opatření. Část druhá je pak věnována samotnému institutu podmíněného zastavení trestního stíhání včetně podmíněného odložení návrhu na potrestání ve zkráceném přípravném řízení, část třetí pojednává institutu narovnání. U obou těchto částí jsou popisovány a analyzovány aplikační podmínky těchto institutů a řízení o nich. V části čtvrté lze nalézt úvahy autora o možných změnách a zlepšeních ve smyslu de lege ferenda. Poslední pátá část je věnována srovnání kvantitativního použití obou těchto institutů v aplikační praxi orgánů činných v trestním řízení.