Faktory ovlivňující vznik a trvání potravních averzí

Abstract

Vznik potravních averzí je specifickým typem asociačního učení. Od klasického podmiňování se odlišuje hlavně výrazně delším intervalem mezi podmíněným a nepodmíněným podnětem při vzniku potravních averzí bývá nejčastěji použito stopové podmiňování, při kterém je podmíněný podnět následován podnětem nepodmíněným po určitém časovém intervalu. Potravní averze většinou vzniká už po prvním kole podmiňování. Nepodmíněným podnětem může být nevolnost způsobená celou řadou chemických látek. Jako nepodmíněný podnět může působit i nevolnost způsobená radiací, nuceným anebo dobrovolným pohybem, rotací,… Nejčastěji používaným nepodmíněným podnětem je chlorid litný. Potravní averze byla prokázána jak u bezobratlých živočichů, tak i u obratlovců. Potravní averze nebyla prokázána u obojživelníků.

Taste aversion conditioning is a specific type of associative learning. Long delay between conditioned and unconditioned stimulus is the main difference from classical learning. Trace conditioning is the most common type of conditioning, used in this type of learning. Conditioned stimulus is followed by unconditioned stimulus. Taste aversion is usually formed after one trial conditioning. Unconditioned stimulus may be nausea caused by a variety of chemicals. As an unconditioned stimulus may also be used nausea caused by radiation, forced or voluntary movement, rotation, ... The most commonly used unconditioned stimulus is lithium chloride. Food aversion was demonstrated in both invertebrates and vertebrates. Food aversion has not been demonstrated in amphibians.