Výslovnost vlastních jmen v tlumočnickém procesu

Abstract

Tato práce se zabývá výslovností vlastních jmen při simultánním tlumočení z francouzštiny do češtiny. Je rozdělena na dvě části: první, teoretická část pojednává o definování, kategorizaci a funkcích vlastních jmen, jak je udává odborná literatura. Dále je pozornost věnována přejímání výpůjček z jiných jazyků a na závěr specifikům simultánního tlumočení jmen. Praktická část se pak věnuje rozboru antroponym (šest set položek) přetlumočených na plenárních zasedáních Evropského parlamentu. Cílem výzkumu je určit, podle jakých zásad se výslovnost jmen při tlumočení do češtiny adaptuje, jak jsou přetlumočená propria srozumitelná a rovněž zda je v Evropském parlamentu zvykem přechylovat ženská příjmení. Výsledky ukazují, že převažujícím způsobem adaptace je fonologická aproximace, což odpovídá normě. Dalšími významnými principy jsou zachování původní výslovnosti a výslovnost podle písemné formy. Původní výslovnost se přitom častěji vyskytuje u francouzských jmen, zatímco u anglických a německých je obvyklejší výslovnost podle psané podoby. Většina ekvivalentů je srozumitelná - nesrozumitelných je 7-11 %. Více zkomolených provedení se překvapivě objevuje mezi jmény z častých evropských jazyků než mezi ostatními jmény ve vzorku. Co se týče přechylování, převládá tendence vyslovovat příjmení v základní...

This thesis addresses the pronunciation of proper names in simultaneous interpreting from French into Czech. It consists of 2 parts: the 1st, theoretical part discusses the definitions, categorization and functions of proper names as described in the relevant literature. The work then focuses on adoption of loanwords in Czech and on the specific situation of proper names in simultaneous interpreting. The empirical part analyses 600 personal names from speeches interpreted at plenary sessions of the European Parliament. The aim of the research is to describe the adaptation principles in pronunciation of proper names interpreted into Czech; the intelligibility of the used equivalents; and the frequency of use of female forms of surnames in the European Parliament. The results show that the prevailing adaptation principle is phonological approximation, which corresponds to the rules set by the codified pronunciation standard. Other common principles are retention of the original pronunciation and spelling pronunciation. Original pronunciation is more frequent in names of French origin, whereas spelling pronunciation is found mostly in English and German names. Most of the used translation equivalents are comprehensible: the number of incomprehensible equivalents amounts to 7-11%. Surprisingly, most of...