EHS a RVHP v letech 1957-1973

Abstract

The relationship between the European Economic Community and the Council for Mutual Economic Assistance went through a major transformation between 1957 and 1973. This thesis argues that the institutional interactions between these two organizations were a logical consequence of their internal development. Both represented a regional economic integration and despite political and ideological differences they have been forced to establish a certain level of cooperation, due to the expanding contacts between the member states. After the signing of the Treaties of Rome, which founded EEC, CMEA refused to recognize de jure the existence of the Community and condemned it as a discriminatory capitalist organization. At the same time the Council passed reforms that were supposed to link its economies and strengthen the cohesion of the Eastern bloc. By adoption of the Statute of 1959, the CMEA established its internal structure and operating principles. The first success of the EEC, the pursuit of its own reforms and the UK application motivated CMEA to revise its attitude to the EEC for the first time. The Soviet leadership tried unsuccessfully to get through a supranational leadership of the CMEA - principle they criticized in the EEC for being discriminatory. After the appointment of de Gaulle as...

Vztah Evropského hospodářského společenství a Rady vzájemné hospodářské pomoci prošel mezi lety 1957 a 1973 zásadní proměnou. Práce argumentuje, že institucionální kontakty mezi oběma organizacemi byly logickým důsledkem jejich vnitřního vývoje. Obě reprezentovaly regionální ekonomickou integraci a i přes politicko-ideologické rozpory byly nuceny, i vzhledem k rozšiřujícím se kontaktům mezi členskými státy, navázat určitou míru spolupráce. Po podpisu Římských smluv, zakládajících EHS, odmítla RVHP de iure uznat existenci Společenství a odsoudila je jako diskriminující kapitalistickou organizaci. Ve stejné době procházela Rada reformami, které měly prostřednictvím propojených ekonomik upevnit soudržnost východního bloku. Přijetím Statutu z roku 1959 se v RVHP ustanovila vnitřní struktura a principy fungování. První úspěchy EHS, snaha o vlastní reformy a přihláška Velké Británie motivovaly RVHP k prvnímu přehodnocení přístupu k EHS. Sovětské vedení se neúspěšně snažilo v RVHP prosadit supranacionální vedení, které v EHS kritizovalo jako diskriminační princip. Po nástupu francouzského prezidenta de Gaulla a neúspěchu rozšíření Společenství se vzájemný kontakt obou organizací minimalizoval. Změny v mezinárodním prostředí na přelomu 60. a 70. let a obnovení aktivity v západoevropském integračním procesu...