Změny v českém mezinárodním právu soukromém

Abstract

Rigorous work deals with mapping and analyzing the new Act on Private International Law, which came into effect on January 1, 2014, and its comparison with the previous legislation. The new legislation is compared according to the structure of the act. The impact of new recodification can be summarized as positive. Previous legislation was split into a number of legal regulations. The new legislation is modern and takes into account the development and development trends in the area of private international law and also captures the legislation within the European Union. It also includes regulation of legal institutes, which was lacking in the previous legislation (e.g. the qualification problem solving, application of foreign law, insolvency proceedings, peremptory norms, etc.). The new regulation is even clearer because first it notifies the user whether jurisdiction of a Czech court is applicable to individual cases, and if it is applicable then which law is the governing law and which foreign judgments can be recognized for the given area in inland. The new law can be considered a very high quality legal standard with regard to its creators (in particular prof. JUDr. Zdeněk Kučera, DrSc.), and can be expected to last just as long as the previous Private International Law and Procedure...

SHRNUTÍ Rigorózní práce je věnována zmapování a zanalyzování nového zákona o mezinárodním právu soukromém, který nabyl účinnosti dne 1. ledna 2014, a jeho porovnání s předchozí právní úpravou. Nová právní úprava je porovnávána podle struktury zákona. Dopad nové rekodifikace lze souhrnně hodnotit jako pozitivní. Předchozí úprava byla roztříštěna v řadě právních předpisů. Nová úprava je moderní a přihlíží přitom k vývoji a vývojovým tendencím v oblasti mezinárodního práva soukromého a zachycuje i úpravu v rámci Evropské unie. Obsahuje i úpravu právních institutů, která v předchozí úpravě chyběla (např. řešení kvalifikačního problému, aplikace zahraničního práva, úpadkové řízení, imperativní normy atd.). Nová úprava je i přehlednější, protože nejprve u jednotlivých případů uživateli sdělí, zda je dána pravomoc českého soudu, a je-li dána, pak jaké právo bude právem rozhodným a která zahraniční rozhodnutí lze v dané oblasti v tuzemsku uznat. Nový zákon lze považovat za velmi kvalitní právní normu a s ohledem na její tvůrce (zejména prof. JUDr. Zdeňka Kučeru, DrSc.) a lze předpokládat, že vydrží stejně tak dlouho, jako předchozí zákon o mezinárodním právu soukromém a procesním.