Změna důchodové politiky v rámci severského státu blahobytu

Abstract

My thesis deals with the change of retirement policy in the Nordic welfare state. It focus on the period between years 1990 - 2014, during which the Nordic countries Finland, Norway, Sweden and Denmark were forced to respond to demographic challenges, such as population aging, decrease of economically active population, the increase of old - age dependency ratio and other problems. The main aim of my thesis is to find out if it is possible to observe a markedly different response and acceptance of different changes in the period 1990 - 2014 in the context of pension policy in these countries, or whether the countries responded similarly. The second objective of my work is to undertake a comparison of pension policy within the Nordic countries. As an aspect of comparison, I chose the financial sustainability of pension systems (expected future pension expenditure as % of GDP), the adequacy of pensions (according to the replacement ratio) and the possibility of drawing pensions (ordinary, early) and delay drawing pensions. In my work, I use the method of secondary analysis (especially statistics issued by the OECD and the Eurostat, legal documents and publications). Furthermore, I use comparative method for comparing the situation in different countries according to selected criteria and method of...

Má diplomová práce se zabývá změnou důchodové politiky v rámci severského státu blahobytu. Zaměřuji se na období mezi lety 1990 až 2014, během kterého musely severské státy Finsko, Norsko, Švédsko a Dánsko zareagovat zejména na demografické problémy, jako je stárnutí populace, úbytek ekonomicky aktivních obyvatel, nárůst závislosti starých osob a další problémy. Ve své práci se zaměřuji především na uskutečněné reformy a na nová opatření, která v rámci důchodové politiky jednotlivé státy přijaly. Hlavním cílem mé práce je zjistit, jestli je možné sledovat výrazně odlišnou reakci a přijetí rozdílných změn a opatření ve zvoleném období 1990 - 2014 v rámci důchodové politiky těchto zemí, nebo jestli země zareagovaly obdobně. Druhým cílem mé práce je provedení komparace důchodové politiky v rámci jednotlivých zemí, a to z hlediska finanční udržitelnosti důchodových systémů (budoucí očekávané výdaje na penze v % HDP), přiměřenosti penzí (dle náhradového poměru) a možnosti čerpání důchodů (řádného, předčasného) a odkladu čerpání důchodů. Ve své práci využívám metodu sekundární analýzy dat (zejména statistik vydaných OECD a Eurostatem, legislativních dokumentů a odborných textů). Dále využívám komparativní metodu pro srovnání situace v jednotlivých zemích dle zvolených kritérií a metodu analýzy událostí.