Politické věznění jako součást mezigeneračního předávání rodové historie pomocí příběhů

Abstract

Práce se zabývá mezigeneračním předáváním příběhů politických vězňů 50. let. V teoretické části autorka zpracovává pojmy související se sociologií paměti jako kolektivní paměť, rodinná (potažmo rodová) paměť, komunikativní paměť, generace. Shrnuje také historický kontext politického věznění, Pražského jara a Sametové revoluce. Následně provádí kvalitativní analýzu pořízených rozhovorů vždy se dvěma následujícími generacemi potomků šesti politických vězňů. Analýza odhalila, že komunikační situaci významně spoluurčovaly autorčiny mezigenerační vztahy ke zpovídaným: ke generaci prarodičů, rodičů a v některých případech i vrstevníků. Stejně tak často nacházená zamyšlení o historii a osudech lidí, opakující se konkrétní příběhy se symbolickým obsahem a v neposlední řadě prolínání velké (národní) a malé (rodinné) historie odpovídaly žánru vyprávění přiměřenému komunikační situací. Rozhovory dovolují charakterizovat mezigenerační předávání příběhů politických vězňů 50. let jako komunikativní paměť vázanou na určité životní situace (např. adolescentní vyptávání), ale také omezovanou řadou bariér. Při předávání rodinné historie ale zřejmě i mimo něj se automaticky předávají i rodové postoje ke světu a politickému zřízení společnosti. Srovnání s podobným výzkumem Welzera, Mollerové a Tschiggnallové o...

The thesis deals with intergenerational transmission of stories about political prisoners of 50s. In the theoretical part the concepts connected with sociology of memory are compiled - collective memory, family (better ancestral) memory, communicative memory, and generations. Also the historical contexts of political imprisonment, of the Prague spring and of the Velvet revolution are summarized. The author then made a qualitative analysis of the interviews with two following generations of descendants of six political prisoners. The analysis showed that the communicative situations were significantly co-determined by the author's intergenerational relations to the narrators: to generation of grandparents, parents and in some cases to contemporaries. Also often found metareflections about history and destiny of people, repeated specific stories with symbolic content or mingling of big (national) and small (family) history were connected with the genre of narration adequate to the communicative situation. The interviews allow characterizing of the intergenerational transmission of stories about political prisons of 50s as the communicative memory connected with specific life situations (e.g. adolescent asking) but also limited by many barriers. When transferring family history (but apparently even...