Ikonografie Zelené Táry
Iconography of Green Tara
bakalářská práce (OBHÁJENO)
Zobrazit/ otevřít
Trvalý odkaz
http://hdl.handle.net/20.500.11956/58335Identifikátory
SIS: 124661
Kolekce
- Kvalifikační práce [22841]
Autor
Vedoucí práce
Oponent práce
Vokurková, Zuzana
Fakulta / součást
Filozofická fakulta
Obor
Tibeto-mongolská studia
Katedra / ústav / klinika
Ústav jižní a centrální Asie
Datum obhajoby
5. 9. 2013
Nakladatel
Univerzita Karlova, Filozofická fakultaJazyk
Čeština
Známka
Výborně
Klíčová slova (česky)
Tibetský buddhismus, rituální texty, lamaistická náboženská malba, bohyně Tārā, Sgrol ma, lamaistická sbírka Národního muzea-Náprstkova muzeaKlíčová slova (anglicky)
Tibetan Buddhism, rituals texts, lamaistic religion paintings, goddess Tārā, Sgrol ma, lamaistic collection in the National Museum-Náprstek MuseumBohyně Tára (tibetsky Sgrol ma) patří pro svoji úlohu ochránkyně a pomocnice k nejoblíbenějším božstvům tibetského buddhismu. Tára byla uctívána zprvu v Indii v 8. století, a její kult se později rozšířil do Tibetu a Mongolska, ale i Číny a Japonska. V současnosti je známá a oblíbená též v moderním západním buddhismu. Tato práce shrnuje základní informace týkající se vývoje ikonografie bohyně Táry. První část podává přehled základních primárních pramenů k tomuto studiu, zejména texty tibetských autorů od 12. do 17. století. Uveden je též komentovaný překlad jednoho ze základních textů, Chvály jednadvaceti Tár. Druhá část se věnuje bohyni Táře v tradiční náboženské malbě. Shrnuty jsou ikonografická pravidla pro její zobrazení. Katalog třiceti maleb Táry pocházejících zejména z 20. století z oblasti dnešního Mongolska, které jsou uchovány ve sbírce Národního muzea-Náprstkova muzea v Praze, ukazuje proměny, kterou tradiční ikonografie prošla. Závěr se zamýšlí nad úlohou bohyně Táry v moderním západním buddhismu a nad proměnami její ikonografie.
Goddess Tārā (Sgrol ma in Tibetan) belongs among the most popular protective deities of Tibetan Buddhism. She appeared in India in about the 8th century, and later her worship spread to Tibet and Mongolia, and eventually to China and Japan. At present, she becomes a well-known deity even in modern Western Buddhism. This work summarizes the basic information concerning the development of the iconography of the goddess Tārā. The first part provides an overview of primary sources, in particular texts written by Tibetan authors from the 12th to the 17th centuries. This part also includes an annotated translation of one of the fundamental texts of Tārā worship, The Praise of Twenty-one Tārās. The second part is devoted to the goddess Tārā in traditional religious painting. Especially, the iconographical rules for Tārā paintings are described. This part contains the Catalogue of thirty paintings of Tārā dated to the 20th century from the area of modern-day Mongolia that are kept in the collection of the National Museum-Náprstek Museum in Prague. The paintings show the transformation of the traditional iconography. A Conclusion reflects on the role of the goddess Tārā in modern Western Buddhism, as well as development and changes in her iconography.