Meziválečná propaganda Československa v zahraničí: propagandistické akce Ministerstva zahraničních věcí ve Vídni

Abstract

This thesis investigates propaganda practices of the Czechoslovakian Ministry of Foreign Affairs applied especially to the local press of Vienna during the interwar period. The aim of the thesis is to explain the reasons that made the Czechoslovakian authorities take these steps and to reconstruct the events surrounding the subsidizing of the Vernay publishing house. A part of the investigation is an analysis of the press published under this house (Tag, Stunde, Börse, Bühne, Sphinx and business books of Compass) - its history, political orientation, columns, journalists, characteristics, etc. The emphasis is placed on changes brought by the Czechoslovakian influence. The thesis studies activities of the journalists (not only in Vernay ̓s newspapers) during the crucial moments of the history of the Austrian - Czechoslovakian relations (e.g. the Austro-German Customs Union of 1931) and then draws conclusions on the effectiveness the propaganda. In this regard, the aspects seen as the most problematic are especially the non-loyalty of some of the journalists, a wide awareness of the propaganda in both countries, and a choice of newspapers intended for the purpose of propaganda.

Rigorózní práce zkoumá propagandistické praktiky Ministerstva zahraničních věcí ČSR ve Vídni uplatňované zejména v tamějším tisku meziválečného období. Studiem archivních pramenů, metodou historické analýzy, byl učiněn pokus odůvodnit tyto kroky československé vlády a zrekonstruovat události okolo subvencování tiskového podniku Vernay. Součástí zkoumání je analýza listů zde tištěných (Tag, Stunde, Börse, Bühne, Sphinx a hospodářské adresáře Compass) - jejich historie, politické orientace, rubrik, redakčního obsazení, celkového charakteru apod., přičemž je zvláštní důraz kladen na změny, které do nich přineslo československé působení. Práce sleduje chování redakce těchto novin i ostatního rakouského tisku v klíčových momentech dějin rakousko-československých vztahů (např. za uzavření rakousko-německé celní unie v r. 1931) a na základě toho vyslovuje závěry ohledně efektivity celé propagandistické akce. Za problematické považuje hlavně nestoprocentní loajálnost některých redaktorů, široké povědomí o prováděné propagandě v rakouském i československém prostředí a výběr listů určených k propagandě.