Shromažďovací právo v ČR
The right to assemble in the CR
diplomová práce (OBHÁJENO)

Zobrazit/ otevřít
Trvalý odkaz
http://hdl.handle.net/20.500.11956/56787Identifikátory
SIS: 99296
Kolekce
- Kvalifikační práce [12947]
Autor
Vedoucí práce
Oponent práce
Suchánek, Radovan
Fakulta / součást
Právnická fakulta
Obor
Právo
Katedra / ústav / klinika
Katedra ústavního práva
Datum obhajoby
25. 2. 2013
Nakladatel
Univerzita Karlova, Právnická fakultaJazyk
Čeština
Známka
Výborně
Klíčová slova (česky)
shromažďovací právoKlíčová slova (anglicky)
freedom of assemblyShrnutí Tato diplomová práce se zabývá současnou právní úpravou a praktickými otázkami shromažďovacího práva v České republice. V úvodu je sledován vývoj shromažďovacího práva od roku 1848 až do přijetí současného zákona o právu shromažďovacím. Současná právní úprava je založena na principu ohlašovacím. Shromáždění tedy nesmí být podmíněno povolením orgánu veřejné správy. Právní rámec shromažďovacího práva je na vnitrostátní úrovni tvořen především článkem 19 Listiny základních práv a svobod a zákonem č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím. V oblasti mezinárodního práva obsahují příslušnou úpravu hlavně článek 21 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech a článek 11 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Práce popisuje nejdůležitější instituty shromažďovacího práva, jako jsou svolání shromáždění a osoba svolavatele, práva a povinnosti svolavatele, účastníků a úřadu, spontánní shromáždění, zákaz a rozpuštění shromáždění. Větší pozornost je věnována situacím, kdy dochází ke střetům mezi svolavateli a veřejnou správou, která má snahu zabránit některým shromážděním. Tak tomu bylo u otázky tzv. "oznámeného účelu" shromáždění, zkoumání osoby svolavatele nebo v případě vazby času a místa shromáždění k určitým historickým událostem. Tyto rozpory jsou postupně řešeny a vyjasňovány...
This thesis concerns the current legislation and practical issues of the right to assemble in the Czech Republic. In the introduction is described the development of the right of assembly from the year 1948 until the adoption of the current law, the Right of Assembly Act. The present legislation is based on the notifying principle. An Assembly shall therefore not be subject to permission of public authority. The legal framework of the right to assemble at national level consists primarily of Article 19 of the Charter of Rights and Freedoms and the Act No. 84/1990 Coll., on the Right of Assembly. In the field of international law is the respective regulation included mainly in the article 21 of the International Covenant on Civil and Political Rights and Article 11 of the European Convention for the Protection of Human Rights and Fundamental Freedoms. The work describes the most important institutes of the right of assembly, such as the convening of the assembly and the convening person, the rights and obligations of the convener, participants and the authority, spontaneous gatherings, prohibition and dissolution of an assembly. More attention is paid to situations where there are conflicts between the convener and the authority, which strives to prevent some assemblies. This was also the question...