Social Capital: Usefulness of the Concept

Abstract

The vast amount of theoretical and empirical work on social capital that has inundated the social sciences, since the beginning of the nineties, can be roughly divided in to two categories. Firstly there are those writers, mainly political scientists and economists, who follow Putnam's line of reasoning and tend to see "associational membership" more as a source of social capital than as another form of it. Secondly those, mainly sociologists, who tend to treat the concept of social capital as primarily a social structural variable, which can be used to refer to social network or to the linkages between individuals and/or organizations. The later theorists, represented by writers such as Edwards and Foley (2001b), and Lin (2001a, 2001b), usually associate social capital with facilitating goods and service flows among individuals and organization. Through a historical overview, discussion on the major conceptualizations, as well as special characteristics and perspectives of social capital, we try to clarify the social capital debate and clearly differentiate between the two approaches. Subsequently, we present a thorough critique of Putnam's approach to social capital, as well as various arguments questioning its conceptualization and use. As a result, we argue that this line of argument leads to a dead...

Rozsáhlé množství jak teoretických tak empirických prací o sociálním kapitálu, které zaplavily společenskovědní disciplíny od počátku devadesátých let, může být přibližně rozděleno do dvou kategorií. V první řadě na autory, převážně politology a ekonomy, kteří sledují Putnamův způsob uvažování a mají tendenci nahlížet na "členství ve sdruženích" ("associational membership") spíše jako na zdroj sociálního kapitálu nežli jako na další z jeho forem. V druhé řadě na ty, převážně sociology, kteří mají tendenci nakládat se sociálním kapitálem primárně jako se sociálně strukturálním faktorem, který může posloužit při popisu sociálních sítí nebo vazeb mezi jedinci a/nebo organizacemi. Ti druzí, reprezentováni autory jako jsou Edwards and Foley (2001b) a Lin (2001a, 2001b), spojují sociální kapitál většinou s usnadněním oběhu zboží a služeb mezi jedinci a organizacemi. Snahou je prostřednictvím historického přehledu, diskuse hlavních konceptualizací, stejně tak jako charakteristik a přístupů k sociálnímu kapitálu objasnit debatu okolo sociálního kapitálu a jasně rozlišit dva výše zmíněné přístupy. Následně předkládáme důkladnou kritiku Putnamova přistupu k sociálnímu kapitálu, stejně tak jako různé důvody, které tuto konceptualizaci a její užití zpochybňují. Zastáváme názor, že tato linie chápání sociálního kapitálu...