Vlastní jména jako potenciální projev "cizosti" v překladu neliterárního textu

Abstract

Resumé Tato diplomová práce se zabývá vlastními jmény v češtině a ve španělštině a překladem vlastních jmen ze španělštiny do češtiny. Teoretická část shrnuje současný stav zkoumané problematiky v češtině a ve španělštině. V češtině se vlastními jmény zabývají jak příručky gramatické, tak onomastické, neboť onomastika je v českém prostředí poměrně rozvinutou lingvistickou disciplínou. Ve španělštině se vlastními jmény zabývají zejména příručky gramatické. V obou jazycích se autoři do značné míry shodují v definici vlastních jmen a v rozdělení vlastních jmen do tříd (antroponyma, toponyma, chrématonyma a jejich podtřídy), španělští autoři nicméně nevydělují chrématonyma jako samostatnou kategorii pod tímto názvem. Na rozdíl od českého prostředí se v prostředí španělském dosud nikdo nevěnoval funkcím vlastních jmen. Na překlad vlastních jmen dodnes existují rozdílné názory. Vlastní jména jsou polyfunkční jednotky, jejichž překládání či nepřekládání je do značné míry podmíněno normami a dobově podmíněnými konvencemi, funkcí textu, textovým typem a žánrem, vztahem pracovních jazyků atd. Autoři též navrhují strategie, které se mohou při převodu vlastních jmen používat. Empirická část stručně charakterizuje vybrané texty z hlediska funkčního stylu, žánru a funkce. Jedná se zde o anotace, texty psané v...

The subject of this thesis is proper names in Czech and Spanish language and proper names in translation from Spanish into Czech. The theoretical part of the thesis comprises of an overview of the current state of investigation in the field both in Czech and in Spanish. In Czech linguistics, onomastics is a comparatively developed discipline. In Spanish, it is mostly grammatical manuals that deal with proper names. In both languages, authors tend to agree on the definition and classification of proper names into anthroponyms, toponyms and chrematonyms; however, Spanish authors usually do not separate chrematonyms as a category under such name. Furthermore, nobody has yet defined or classified the functions of proper names in Spanish language (an action which has already been done for the Czech language). Opinions on the translation of proper names differ to a large degree. Authors recognize proper names as polyfunctional units and agree that their translation (or non-translation) is in large measure conditioned by norms and specific historically conditioned conventions; by the function of the text, text type and genre; by the relationship of the working languages and so on. Authors also suggest their own set of strategies which can be used in the transfer of proper names from one language into...