Genderová analýza v interpretaci neolitických sociokulturních jevů

Abstract

Gender is a social construct expressing that attributes and behavior connected with the image of man and woman are generated by culture and society. Unlike sex, a universal category that does not change with time and space, gender shows that the determination of roles, behavior and social norms connected with men and women differs within various societies, time periods and social groups. Archaeology is a culturally and historically conditioned scientific discipline though it quite often fails to remember its cultural basis. Its main task, the research in cultural and social structure of ancient populations, is a very complicated task and its outcome is often uncertain for there is no possibility of feedback. Archaeology, same as all other humanities, cannot claim fully objective scientific results. However, in its essence tied with exploring the life of ancient populations, it strives for objective findings and thus it necessarily has to focus on material culture, namely its expressions and its embedment in social structures. It is only material culture that can mediate dependable results. But if material culture is not interpreted as embedded in a cultural and social context, it becomes an unfruitful source with zero informational value. Thanks to new approaches, theories and methods that have emerged...

Gender je sociální konstrukt, který vyjadřuje, že vlastnosti a chování spojované s obrazem muže a ženy jsou formovány kulturou a společností. Na rozdíl od pohlaví, které je univerzální kategorií a nemění se podle času či místa, působení gender ukazuje, že určení rolí, chování a norem vztahujících se k ženám a mužům je v různých společnostech, v různých obdobích či různých sociálních skupinách rozdílné. Archeologie je kulturně a historicky podmíněná vědecká disciplína, na svou kulturní podstatu však často zapomíná, neboť reflexe kulturně-sociálních struktur zaniklých populací je komplikovaná a její výsledek bývá navíc často nejistý, a postrádající zpětné vazby. Archeologii nelze, stejně jako ostatní humanitní vědy, jejichž je součástí, považovat za zcela objektivní vědu. Protože však ze své podstaty, tedy zkoumáním života zaniklých populací, o objektivní výsledky a poznatky usiluje, je nezbytně nutné, aby se koncentrovala na materiální kulturu (její projevy a ukotvení v sociálních strukturách), která jediná je schopna podložené výsledky zprostředkovat. Pokud však není materiální kultura zasazena do kulturního a sociálního kontextu, stává se mrtvým pramenem s téměř nulovou výpovědní hodnotou. Právě díky novým postupům, teoriím a metodám, které se zejména během posledního půl století objevily, má archeologie...