Sociokulturní pohled na problematiku bydlení v Československu ve 2. polovině 20. století

Abstract

Prefabricated housing estates represent the most typical and widespread form of mass socialist home building in our country. Their form comes from the modernistic urban planning of the European inter-war avant-garde, but living there was typified by the principles of socialistic housing policy. These were home for more than three million Czech inhabitants. Nevertheless there are many myths and incorrect evaluations connected with them, and there are many areas of this complex phenomenon which have not yet been investigated. The cultural, social and physical aspects are linked through the study of cultural theory, which was chosen for this dissertation. The three main chapters are based on a comparison with traditional city structures, the observed spatial and social specifics of prefabricated housing estates on three levels: in the imaginations of their designers, who were influenced by contemporary intellectual trends, in their implementation under specific political and social conditions, and in the opportunities which this form of building could offer for the future. The first chapter deals with formation of prefabricated housing estates as new city structure with different form of urbanism. In the second chapter the spatial specifics are described by means of five criteria of the "habitable" space:...

Panelová sídliště představují nejtypičtější a nejrozšířenější formu socialistické hromadné výstavby u nás. Jejich podoba po formální stránce vychází z urbanistických princip evropské meziválečné avantgardy, bydlení na nich bylo dáno zásadami socialistické bytové politiky. Jsou domovem více než tří milión obyvatel České republiky, přesto se k nim dodnes váže řada mýt a nepřesných hodnocení a mnoho oblastí tohoto komplexního fenoménu zstává nezmapovaných. Jeho kulturní, sociální a fyzické aspekty propojuje kulturologický úhel pohledu, který byl zvolen pro tuto práci. Ve třech hlavních kapitolách jsou na základě srovnání s tradičními městskými strukturami sledována prostorová a sociální specifika panelových sídlišť na třech úrovních: v představách projektant, daných dobovými myšlenkovými proudy, v jejich realizaci v konkrétních politických a společenských podmínkách a v možnostech, které mže tato forma výstavby nabídnout do budoucna. První kapitola se zabývá vznikem panelových sídlišť jako nové městské struktury s odlišnou podobou urbanismu. Ve druhé kapitole jsou prostorová specifika popsána pomocí pěti kritérií obývatelnosti prostoru, jimiž jsou soulad s okolní krajinou a zeleň na sídlištích, zachování lidského měřítka, orientace v obytných celcích, estetické vyznění a respektování zájm a volby obyvatel...