Technologie, vybavenost a zahraniční obchod: test Heckscher-Ohlinova modelu na datech za Českou republiku

Abstract

S rostoucím trendem ukazatele poměřující vývoz k hrubému domácímu produktu, který můžeme pozorovat u většiny zemí, vzrůstá i významnost teorií věnujících se právě mezinárodnímu obchodu. Schopnost analyzovat trendy v pohybu zboží a určit výhody plynoucí z bilaterárních obchodních vztahů, patří k důležitým aspektům ekonomického růstu a rozvoje celé ekonomiky. Má práce se zabývá rozborem obchodu mezi Českou republikou a Německem. Jako nástroj pro zmíněnou analýzu jsem si vybrala Input-Output metodu a teorií určující konkrétní směr pohybu a struktury zboží je Heckscher-Ohlin Teorém. K ověření platnosti dané teorie na konkrétních datech, jsem si vybrala dva historické přístupy. Prvním z nich je Leontiefova metoda výpočtu z roku 1954, která dala za vznik známému Leontief paradoxu. Druhým a modernějším přístupem, který jsem použila, je Riedlova metoda z roku 1974. V kvantitativní části jsem se zaměřila na dva konkrétní typy výpočtu s cílem určit vybavenost země výrobním faktorem a stanovit konkrétní intenzitu její výroby. Smyslem celé analýzy je potvrdit platnost Hecksher-Ohlin Teorému, čímž bychom ověřili, zda se zboží mezi Českou republikou a Německem pohybuje v souladu s neoklasickou teorií komparativních výhod.

One may observe a growing trend of figure measuring the ration between export and gross domestic product that applies for almost all countries. In response to this phenomenon theories dealing with international trade becomes more important. The capability to identify some trends in commodity movements and determine advantages rising from bilateral trade are key aspects of economic growth and country development. This thesis deals with the analysis of international trade between Czech Republic and Germany. Fundamental determinant of trade between countries is Heckscher-Ohlin Theorem and as my research instrument I choose Input-Output methodology. I decided to use two types of calculation, while evaluating the validity of mentioned theory. First is Leontief methodology from 1954, which led to famous Leontief paradox. Second and more modern approach is the one developed by Riedel in 1974. In quantitative part of my analysis I focused my attention on two calculations with purpose to state factor endowment and country's production intensity. The meaning of this analysis is to confirm the validity of Heckscher-Ohlin Theorem, which would lead to conclusion that commodity movement between Czech Republic and Germany is driven by neoclassical theory of comparative advantage.