Důvěra v trestní spravedlnost a kompliance v ČR

Abstract

Předmětem diplomové práce jsou normativní a instrumentální aspekty kompliance se zákonem a spolupráce se systémem trestní spravedlnosti v české společnosti, konkrétně důvěra v policii a trestní soudy a jejich vnímaná legitimita, osobní morálka a vnímané riziko postihu. Cílem práce bylo v českém prostředí empiricky ověřit revidovaný Tylerův model procedurální spravedlnosti ve vztahu ke komplianci, tak jak byl navržen Jacksonem et al. (2011). Rozbor zdrojů k tématu naznačil možná omezení funkčnosti modelu v české společnosti, zejména s ohledem na nízkou důvěru české veřejnosti v policii a soudy a jejich nízkou vnímanou legitimitu. Empirická analýza dvou reprezentativních datových souborů (ESS Round 5 2010, Bezpečnostní rizika 1999) s využitím strukturního modelování však naznačila, že důvěra v procedurální spravedlnost policie je v české společnosti - narozdíl od strachu z postihu - důležitým nepřímým faktorem pro predikci kompliance. Jako relativně nejvýznamnější prediktory kompliance se v české společnosti ukazují závazek poslušnosti zákona ovlivňovaný zejména důvěrou v procedurální spravedlnost a osobní morálka. Model nebyl potvrzen v případě soudů, ani pro data z roku 1999, pravděpodobně kvůli nízké vnitřní konzistenci některých škál. Klíčová slova důvěra, legitimita, trestní spravedlnost, kompliance

The thesis is aimed at normative and instrumental aspects of compliance with the law and cooperation with the criminal justice system in the Czech society, namely trust in the police and criminal courts and their perceived legitimacy, personal morality and perceived risk of sanctions. Its purpose was to empirically verify the revised Tyler's procedural justice model of compliance as suggested by Jackson et al. (2011) within the Czech context. A review of literature on the topic implied potential constraints to validity of the model in the Czech society, mainly in respect to low levels of trust and legitimacy of the police and courts. Nevertheless, the empirical analysis based on structural equation modelling with use of two representative datasets (ESS Round 5 2010, Bezpečnostní rizika 1999) indicates trust in police procedural fairness to be - in contrast to fear of sanctions - a strong factor in predicting compliance. The obligation to obey the law shaped mainly by trust in procedural fairness and personal morality appear to be comparatively the most important predictors of compliance in the Czech Republic. The model was not significant in case of courts nor for the 1999 dataset, probably due to poor internal consistency of some constructs. Keywords confidence, legitimacy, criminal justice, compliance