Komparace rodinných politik České republiky a Litvy z genderového hlediska

Abstract

This thesis deals with gender oriented approaches in comparative analysis of family policies of welfare states. And illustrate these approaches as a comparison of family policies of Czech Republic and Lithuania. It presents concept related to criticism of Esping-Andersen's typology of welfare states as a gender blind typology. The first concept is familization of Singrid Leitner. She builds the framework of four ideal types: optional familialism, explicit familialism, implicit familialism and defamilialism. In analytical part the family policies of compared states are classified as one of these types. Other concept presented is a typology of gender regime of Diane Sainsbury. She distinguishes three regimes: male breadwinner regime, separate gender roles regime and individual earner-carer regime. There is also analytical part, which follow this typology and assign states compared to one of the regime. The thesis is concluded with discussion considering the results of the analysis and forms of Czech and Lithuanian society.

Tato práce se zabývá genderovými přístupy v komparační analýze rodinných politik sociálních států a aplikuje je na srovnání politik České republiky a Litvy. Jsou zde představeny koncepty navazující na kritiku Esping-Andersenovy typologie sociálního státu a jeho opomíjení genderového hlediska. Prvním z konceptů je pojem familializace Singird Leitner, která na něj navazuje utvořením rámce čtyř ideálních typů: volitelný familialismus, explicitní familialismus, implicitní familialismus a defamilialismus. Analytická část pak zařazuje rodinné politiky komparovaných států do jednoho z těchto typů a posuzuje, zda jde o jeho genderovou či degenderovou verzi. Jako druhá je představena typologie genderových režimů Diane Sainsbury. Ta politiky sociálních států z pohledu genderu rozděluje na tři typy: režim muže - živitele rodiny, režim oddělených genderových rolí a režim individuálního výdělku a péče o domácnost. Analytická část opět srovnávané státy k režimům přiřazuje. Práce je uzavřena diskusí uvažující o výsledcích analýzy a podobě české a litevské společnosti.