Economics of Gambling Behavior

Abstract

Práce se zabývá jevem sázení, z pohledu teorie rozhodování jedince a co se týče české sázkařské skutečnosti. Sázení s negativní očekávanou hodnotou je časté, přesto klasická teorie spotřebitele neumí kvůli předpokladu averze k riziku tento jev vysvětlit. Prozkoumáme různé teorie rozhodování za rizika, které se tímto chováním zabývají, a dávají tak odpověď na otázku, proč lidé sázejí. Tento jev lze vysvětlit úpravami v rámci teorie očekávaného užitku, avšak teorie mimo tento rámec poskytují alternativní přístup, který se zdá být deskriptivně přesnější. V další části pojednáme o zásadních záležitostech českého sázkařského trhu s cílem poskytnout komplexní obrázek jakožto prostředek pro příští hlubší výzkum. Empirická část pokračuje analýzou socioekonomických determinantů účasti na sázení a velikosti výdajů na sázení, podle našeho vědomí první založenou na českých datech. Protože specializovaná data nebyla k dispozici, použili jsme dva nezávislé zdroje ze všeobecných průzkumů vydání spotřebitelů. I když jednoznačné závěry pro veřejnou politiku nebyly dosaženy, analýza přesto poskytuje hodnotné vhledy do tématu.

This thesis deals with gambling behavior, both from the point of view of decision theory and with regard to the Czech gambling experience. Gambling at actuarially unfair odds is commonplace, yet the standard model of consumer choice cannot explain this phenomenon owing to the usual assumption of risk aversion. Theories of decision under risk dealing with betting behavior and answering the question why people gamble are surveyed. The phenomenon can be explained by adjustments within the expected utility theory, but non-expected utility models provide an alternative approach that seems to be descriptively more accurate. In the second part fundamental points of the Czech gambling reality are covered with the aim to provide a comprehensive overview as a tool for future researchers. The empirical part proceeds with analysis of socio- economic determinants of gambling participation and expenditure, to our knowledge for the first time based on Czech data. Given the absence of specialized micro-level data, two independent data sources from general expenditure surveys have been used. Strong conclusions for public policy could not be reached but the analysis still provides valuable insights.