Téma odsunu/vyhnání Němců v české próze

Abstract

Předkládaná práce je zaměřena na literární díla, v nichž je centrálním tématem historická událost odsunu českých Němců z Československa po roce 1945. Texty byly vybrány tak, aby vytvořily korpus děl reprezentující poválečný vývoj české literatury. Cílem bylo na daném materiálu sledovat rysy stereotypního líčení postav. Hranice mezi Němci a Čechy je rozrušována postavami ze smíšeného manželství. Problematizace odsunu Němců, kteří by byli "pouze" Němci, však zůstává i nadále nepovšimnuta. Dále je pak konfrontována stereotypní představa Němce-nepřítele s faktem, že ve většině textů nevystupují Němci, ale především Němky. Jednotlivé popisy těchto žen sice do jisté míry odpovídají stereotypu Němce-nepřítele, četné jsou ale také zmínky o perzekuci, které se na Němkách v této době Češi dopustili. Zároveň byla sledována proměna vypravěčské perspektivy. Ta ukázala odklon od využití objektivního nepersonifikovaného vypravěče. Postupem času začala být více využíván subjektivní ich-vypravěč, v poslední době se pak objevuje kombinace obého.

This paper focuses on literary works in which the expulsion of Czech-Germans from Czechoslovakia after 1945 is the central theme. The works were selected to create a collection which represents the post war development of Czech literature. The aim is to follow the features of a stereotypical portrayal of characters. The boundary between Germans and Czechs is disturbed by the portrayal of characters of mixed-marriage. The problems of the expulsion of Germans, in which they were "only" German continues to be ignored. Furthermore, the stereotypical view of German equals the enemy is disturbed by the fact that in the majority of works German women not only Germans are featured. Individual descriptions of these women within certain aspects follow the stereotype of German equal the enemy. However, there are descriptions of persecution of German women by Czechs. At the same time, changes in the narrator's perspective are followed. This is shown in the tendency not to use an objective impersonal narrator. Over time the use of "ich-narrator" appeared more often and finally a combination of both.