Zobrazit minimální záznam

Bank supervision and regulation in the Czech Republic and the Federal Republic of Germany
dc.contributor.advisorKotáb, Petr
dc.creatorTrefilová, Inna
dc.date.accessioned2017-04-27T08:48:58Z
dc.date.available2017-04-27T08:48:58Z
dc.date.issued2010
dc.identifier.urihttp://hdl.handle.net/20.500.11956/35393
dc.description.abstractZávěr Vzhledem k tomu, že úprava dohledu se v německém právním řádu vyvíjela řadu let, fakticky již od 30. let 20. století, je na první pohled systematika německých norem mnohem přehlednější, normy se zdají být preciznější a propracovanější a pro poznání více přístupné. Na české úpravě je znát rychlý vývoj zapříčiněný nutností přizpůsobit právní řád potřebám trhu a později evropské legislativě, proto uspořádání norem je mírně chaotické a jejich nastudování se tím stává složitější. Tak například definici úvěrové instituce v české úpravě najdeme na dvou místech, jednak v zákoně o spořitelních a úvěrních družstvech, kde je obsažena obecná definice činnostmi, které instituce uskutečňuje, a jednak ve vyhlášce o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry, kde jsou úvěrové instituce definovány taxativním výčtem. To je diskrepance, které by se měl právní řád vyvarovat. De lege ferenda se zdá být vhodné uspořádání zvolené v německém právním řádu, kdy podstatná část norem společných pro všechny úvěrové instituce a jejich činnost je obsažena v jednom právním předpisu, a odchylky jsou ponechány úpravě speciálních norem. Významným rozdílem je i skutečnost, že česká a německá legislativa zaměřují svou pozornost na odlišným způsobem definované adresáty, resp....cs_CZ
dc.languageČeštinacs_CZ
dc.language.isocs_CZ
dc.publisherUniverzita Karlova, Právnická fakultacs_CZ
dc.titleBankovní dohled a regulace v České republice a ve Spolkové republice Německocs_CZ
dc.typediplomová prácecs_CZ
dcterms.created2010
dcterms.dateAccepted2010-09-22
dc.description.departmentDepartment of Financial Law and Financesen_US
dc.description.departmentKatedra finančního práva a finanční vědycs_CZ
dc.description.facultyFaculty of Lawen_US
dc.description.facultyPrávnická fakultacs_CZ
dc.identifier.repId91461
dc.title.translatedBank supervision and regulation in the Czech Republic and the Federal Republic of Germanyen_US
dc.contributor.refereeKohajda, Michael
dc.identifier.aleph002021094
thesis.degree.nameMgr.
thesis.degree.levelmagisterskécs_CZ
thesis.degree.disciplineLawen_US
thesis.degree.disciplinePrávocs_CZ
thesis.degree.programLaw and Jurisprudenceen_US
thesis.degree.programPrávo a právní vědacs_CZ
uk.thesis.typediplomová prácecs_CZ
uk.taxonomy.organization-csPrávnická fakulta::Katedra finančního práva a finanční vědycs_CZ
uk.taxonomy.organization-enFaculty of Law::Department of Financial Law and Financesen_US
uk.faculty-name.csPrávnická fakultacs_CZ
uk.faculty-name.enFaculty of Lawen_US
uk.faculty-abbr.csPFcs_CZ
uk.degree-discipline.csPrávocs_CZ
uk.degree-discipline.enLawen_US
uk.degree-program.csPrávo a právní vědacs_CZ
uk.degree-program.enLaw and Jurisprudenceen_US
thesis.grade.csVýborněcs_CZ
thesis.grade.enExcellenten_US
uk.abstract.csZávěr Vzhledem k tomu, že úprava dohledu se v německém právním řádu vyvíjela řadu let, fakticky již od 30. let 20. století, je na první pohled systematika německých norem mnohem přehlednější, normy se zdají být preciznější a propracovanější a pro poznání více přístupné. Na české úpravě je znát rychlý vývoj zapříčiněný nutností přizpůsobit právní řád potřebám trhu a později evropské legislativě, proto uspořádání norem je mírně chaotické a jejich nastudování se tím stává složitější. Tak například definici úvěrové instituce v české úpravě najdeme na dvou místech, jednak v zákoně o spořitelních a úvěrních družstvech, kde je obsažena obecná definice činnostmi, které instituce uskutečňuje, a jednak ve vyhlášce o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry, kde jsou úvěrové instituce definovány taxativním výčtem. To je diskrepance, které by se měl právní řád vyvarovat. De lege ferenda se zdá být vhodné uspořádání zvolené v německém právním řádu, kdy podstatná část norem společných pro všechny úvěrové instituce a jejich činnost je obsažena v jednom právním předpisu, a odchylky jsou ponechány úpravě speciálních norem. Významným rozdílem je i skutečnost, že česká a německá legislativa zaměřují svou pozornost na odlišným způsobem definované adresáty, resp....cs_CZ
uk.publication.placePrahacs_CZ
uk.grantorUniverzita Karlova, Právnická fakulta, Katedra finančního práva a finanční vědycs_CZ
dc.identifier.lisID990020210940106986


Soubory tohoto záznamu

Thumbnail
Thumbnail
Thumbnail
Thumbnail
Thumbnail
Thumbnail

Tento záznam se objevuje v následujících sbírkách

Zobrazit minimální záznam


© 2017 Univerzita Karlova, Ústřední knihovna, Ovocný trh 560/5, 116 36 Praha 1; email: admin-repozitar [at] cuni.cz

Za dodržení všech ustanovení autorského zákona jsou zodpovědné jednotlivé složky Univerzity Karlovy. / Each constituent part of Charles University is responsible for adherence to all provisions of the copyright law.

Upozornění / Notice: Získané informace nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora. / Any retrieved information shall not be used for any commercial purposes or claimed as results of studying, scientific or any other creative activities of any person other than the author.

DSpace software copyright © 2002-2015  DuraSpace
Theme by 
@mire NV