Obraz Šumavy v české a německy psané literatuře po roce 1945. Krajina, ztracený a znovuobejvovaný domov, místo setkávání i míjení národů

Abstract

Obraz Šumavy v české a německy psané literatuře vzniklé po roce 1945 je determinován především pohnutým geopolitickým vývojem tohoto regionu ve druhé polovině 20. století. Většina českých textů o Šumavě vznikla v době totality, v textech německy píšících autorů se téma Šumavy objevuje převážně až po roce 1989. Češi vymezují Šumavu většinou jako prostor na české straně hranice, německy píšící autoři naopak vnímají Šumavu, resp. "Böhmerwald" jako region, který se rozkládá na pomezí tří států. Šumava vystupuje česky i německy psaných textech jako příroda i prostor naplněný civilizací, jsou reflektována zejména aktuální témata jako např. ochrana přírody, zánik původních německých vesnic, znovuobjevování Šumavy po roce 1989 apod. Česky i německy píšící autoři se také zabývají vztahy mezi Čechy a Němci.

The image of the Bohemian Forest in Czech as well as in German written literature is above all determined by the troubled geopolitical development of this region. Most of Czech texts about Šumava originated during the time of the communist regime, while German-writing authors concern themselves with this theme mainly only after the year 1989. The Bohemian Forest is usually considered an area on the Czech side of the border by the Czechs, German-writing authors, on the contrary, regard the Bohemian Forest, i.e. "Böhmerwald" as a region going beyond borders, belonging geographically, historically and culturally to the borderland of the three states. The Bohemian Forest represents landscape as well as civilisation in both Czech and German written texts. Literature reflects particularly on current topics such as, for example, nature preservation, vanished German villages, the rediscovery of the Bohemian Forest after the year 1989 and others. Authors writing in Czech as well as ones writing in German also deal with the problem of relationships between the Czech and the Germans.