Občanská sdružení v Bělorusku (1994 - 2005). Užití legislativy k omezení svobody sdružování

Abstract

Since the beginning of an authoritarian rule in half of the 1990s most news heard about Belarus have been linked to persistent effort of the ruling elite to silence voices of disagreement inside the Belarusian society. The purpose of this essay is to identify how this effort evinces in the non-government non-profit sphere, particularly in the legal documents dealing with civic associations and their use by the state bodies. I argue that not all civic organizations experience the same level of violation of their right to association and that certain means used to diminish the NGOs did not meet their goals and led to unpredicted and unwanted consequences.

Od nastolení autoritativní vlády v Bělorusku v polovině devadesátých let minulého století se většina zpravodajství z této země týká snah vládnoucí skupiny o umlčení projevů nesouhlasu v tamní společnosti. V této bakalářské práci si kladu za cíl zachytit, jak se tato snaha o eliminaci potenciálních protivníků projevila ve sféře nevládních neziskových organizací (NGO), konkrétně v legislativních normách upravujících záležitosti občanských sdružení a způsobech, jakými byly tyto normy využívány státními orgány. Předpokládám, že omezování práva na sdružování se netýká všech sdružení stejnou měrou a že některé metody pronásledování NGO pravděpodobně dosáhly neočekávaných až kontraproduktivních důsledků.