Problémy současné právní úpravy ochrany oznamovatelů

Abstract

Problems of the current whistleblower protection legislation Abstract Whistleblowing is a relatively new concept in Czech legal system, which was comprehensively regulated by the transposition of European legislation via Act No. 171/2023 Coll., on the protection of whistleblowers. The purpose of this rigorous thesis is to provide a comprehensive overview of the legal regulation of whistleblowing, its main instruments, related obligations and processes, as well as to identify the problems arising from the above-mentioned Act. These problems are analysed in detail in the thesis, and the author also presents his proposals for their potential solutions. When properly implemented, whistleblowing has the potential to contribute significantly to the protection of public interests and the effective prevention of illegal conduct violating or jeopardizing such interests. However, its current form suffers from a number of shortcomings preventing it from fulfilling the aforementioned potential. According to the author's conclusions, a significant part of these shortcomings could have been avoided if the legislator had adhered to the wording of the transposed directive and had more consistently respected the intent and purpose for which it was adopted. The thesis first focuses on the intent and purpose of the...

Problémy současné právní úpravy ochrany oznamovatelů Abstrakt Whistleblowing je v českém právním řádu poměrně novým institutem, k jehož komplexní úpravě došlo transpozicí evropské legislativy prostřednictvím zákona č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů. Cílem této rigorózní práce je poskytnutí uceleného výkladu právní úpravy whistleblowingu, jejích hlavních institutů, souvisejících povinností a procesů, jakož i poukázání na problémy, které výše uvedený zákon přináší. Tyto problémy jsou v práci podrobně analyzovány a autor současně předkládá své návrhy pro jejich možná řešení. Při správné implementaci má whistleblowing potenciál významně přispět k ochraně veřejných zájmů a účinnému potírání protiprávních jednání, jež tyto zájmy porušují či ohrožují. Jeho stávající podoba však trpí řadou nedostatků, které naplnění nastíněného potenciálu brání. Podstatná část nich by přitom dle závěrů autora vůbec nemusela nastat, přidržel-li by se zákonodárce znění transponované směrnice a důsledněji respektoval smysl a účel, za nímž byla přijata. Pozornost je v práci nejprve věnována smyslu a účelu úpravy a její věcné a osobní působnosti. Právě ve vymezení věcné působnosti zákona pak autor shledává největší nedostatek, plynoucí z jeho neodůvodněného rozšíření na situace, které nebyly transponovanou směrnicí zamýšleny....