How Russia has tried to overcome defense superiority on the eve and in the early stages of the Invasion of Ukraine

Abstract

Cílem této práce je analyzovat strategické chování Ruské federace v počáteční fázi invaze na Ukrajinu v roce 2022 prostřednictvím optiky strategické kultury. Zkoumá, jak hluboce zakořeněné víry, institucionální příběhy a doktrinální tradice formovaly vnímání konfliktu Kremlem a informovaly o jeho vojenském plánování. Výzkum je založen na kvalitativní metodice, která se opírá o diskurzivní analýzu primárních zdrojů, jako jsou veřejné projevy ruských politických a vojenských elit, oficiální doktrinální texty a strategické plánovací dokumenty. Sekundární akademická literatura se používá k kontextualizaci nálezů a triangulaci interpretace strategických rozhodnutí. Zvláštní pozornost je věnována období mezi únorem a začátkem března 2022, kdy ruská armáda čelila svým nejviditelnějším operačním selháním. Cílem je zjistit, jak ruská strategická kultura - chápaná jako společensky přenášená a historicky konstituovaná sada přesvědčení - přispěla k nesouladu mezi politickými záměry a operačními výsledky. Důraz je kladen na přetrvávání imperiálních příběhů, roli autokratické vlády a vnitřní strukturu bezpečnostní elity. Tato práce tak zdůrazňuje význam ideálních faktorů při pochopení ruského chování ve válce, překračování materiálních či personalistických vysvětlení.