Zpětné vazby k supervizi a práce s nimi

Abstract

This thesis explores how supervisors perceive, obtain, and process feedback within the context of the supervision process, and how this feedback influences their professional development. The aim of the research was to understand the role feedback plays in the professional identity of supervisors, the ways they capture it, and how they further work with it. The study is grounded in a conceptualization of feedback as a relational, embodied, and reflective process that goes beyond a one-time exchange of information. Data collection was conducted through semi-structured interviews with seven supervisors working in helping professions. The data were analyzed using thematic analysis based on the six phases outlined by Braun and Clarke. The research identified five main thematic areas: feedback as an orientation tool during sessions, the significance of the supervisory relationship, reflective strategies for working with mistakes, the role of bodily perception, and professional development through feedback. The findings show that supervisors receive feedback not only explicitly but often through non- verbal cues, group atmosphere, or bodily sensations. Processing feedback involves personal reflection, peer supervision, or meta-supervision. Feedback is seen as a learning tool that enhances self-awareness,...

Diplomová práce se zabývá tím, jak supervizoři vnímají, získávají a zpracovávají zpětnou vazbu v kontextu supervizního procesu a jaký vliv má tato zpětná vazba na jejich profesní růst. Cílem výzkumu bylo porozumět tomu, jakou roli hraje zpětná vazba v profesní identitě supervizorů, jakými způsoby ji zachycují a jak s ní dále pracují. Východiskem práce je pojetí zpětné vazby jako vztahového, tělesně zakotveného a reflexivního procesu, který přesahuje rámec jednorázového sdělení. Pro sběr dat byla zvolena metoda polostrukturovaných rozhovorů se sedmi supervizory působícími v oblasti pomáhajících profesí. Data byla analyzována pomocí tematické analýzy podle šesti fází Braunové a Clarkeové. Výzkum identifikoval pět hlavních tematických oblastí: zpětná vazba jako orientační nástroj v sezení, význam kvality vztahu se supervidantem, reflexivní strategie práce s chybou, role tělesného vnímání a profesní zrání skrze zpětnou vazbu. Zjištění ukazují, že supervizoři získávají zpětnou vazbu nejen explicitně, ale často skrze neverbální signály, atmosféru nebo tělesné prožitky. Její zpracování je spojeno s potřebou osobní reflexe, intervize či supervize. Zpětná vazba je chápána jako nástroj učení, který posiluje sebeuvědomění, odolnost vůči kritice a rozvíjí schopnost vést supervizi autentickým způsobem. Práce...