Komparace české a slovenské maturitní zkoušky od rozdělení republik v roce 1993

Abstract

This bachelor's thesis examines the development of the maturita exam in the Czech Republic and Slovakia from 1993 to the present day, focusing on legislative differences, historical influences, and the impacts of the COVID-19 pandemic. The aim is to clarify why the exam evolved differently in both countries despite their shared Czechoslovak foundations, and to identify which political, institutional, and societal factors influenced this process. The theoretical framework of the thesis is Path Dependence, illustrating how early reform steps shape the long-term trajectory of educational policy, combined with a quasi-experimental comparative approach that allows for the parallel study of two evolving systems. The analysis draws on legislative documents, statistics, annual reports from institutions such as CERMAT and NÚCEM, as well as scholarly literature. It highlights that, in the Czech environment, multiple amendments and delays occurred during the introduction of the state leaving exam, whereas in Slovakia the concept of a unified exam was adopted more quickly. Particular attention is paid to the crisis period of the COVID-19 pandemic, when Slovakia canceled the exam and assessed students based on their previous academic performance, while the Czech Republic implemented only partial modifications...

Tato bakalářská práce zkoumá vývoj maturitní zkoušky v České republice a na Slovensku od roku 1993 do současnosti, přičemž se zaměřuje na legislativní rozdíly, historické vlivy a dopady pandemie COVID-19. Cílem je objasnit, proč se zkouška v obou zemích vyvíjela odlišně, navzdory společnému československému základu, a jaký vliv na tento proces měly politické, institucionální a společenské faktory. Teoretickým rámcem práce je Path Dependence, která objasňuje, jak rané reformní kroky ovlivňují dlouhodobé směřování vzdělávací politiky, a komparativní přístup typu kvazi-experimentu, umožňující sledovat dva paralelně se rozvíjející systémy. Analýza vychází z legislativních dokumentů, statistik, výročních zpráv institucí CERMAT a NÚCEM i odborné literatury. Zdůrazňuje přitom, že v českém prostředí proběhla řada novel a odkladů při zavádění státní maturity, zatímco na Slovensku byla koncepce jednotné zkoušky přijata rychleji. Zvláštní pozornost je věnována krizovému období pandemie COVID-19, kdy Slovensko maturitu zrušilo a hodnotilo žáky podle dosavadních studijních výsledků, zatímco Česko přijalo pouze dílčí úpravy a zachovalo didaktické testy. Výsledky ukazují, že i navzdory společnému výchozímu základu může politická dynamika a historická zkušenost výrazně ovlivnit současnou podobu i funkci maturitní...